St 5 – Průjezd křižovatkami.

56, 1) Pokud se trajektorie vozidel neprotínají, mohou křižovatkou projet současně.
2) Při odbočování vlevo nebo otáčení v protisměru musí řidič dát přednost vozidlům jedoucím přímo nebo vpravo z protisměru. Toto pravidlo dodržují i mezi sebou řidiči tramvají.
Řidiči vozidel jedoucích proti sobě a současně odbočujících vlevo nebo provádějících otočku, opouštějí střed křižovatky po pravé straně, pokud dopravní značení nebo uspořádání křižovatky neurčuje jiné pořadí provedení manévru.
3) Při odbočování vpravo nebo vlevo musí řidič dát přednost cyklistům a řidičům mopedů, kteří ji přecházejí po cyklostezce, a také chodcům, kteří přecházejí vozovku, na kterou odbočuje.
4) V případě současného a rovného práva jízdy mají řidiči tramvají přednost před řidiči ostatních vozidel.

57. Je zakázáno vjíždět na křižovatku, pokud se ve směru jízdy vytvořila dopravní zácpa, která donutí řidiče zastavit, což vytvoří překážku v pohybu vozidel pohybujících se po křižovatce.

Řízené křižovatky.

58, 1) Křižovatka, kde je pořadí pohybu určeno semafory nebo signály řadiče provozu, se považuje za regulovanou.
2) Řidič, který vjíždí do křižovatky za rozsvícené zelené světla, musí vyjet v zamýšleném směru bez ohledu na signály semaforů na výjezdu. Pokud je však na křižovatce před semafory umístěnými na trase řidiče instalováno značení 1.12 a/nebo značka 5.73, musí se řidič řídit signály jednotlivých semaforů.
3) Když se na semaforu rozsvítí zelená, řidič musí dát přednost vozidlům vjíždějícím do křižovatky bez ohledu na jejich další pohyb, a také chodcům, kteří dokončují přecházení vozovky.
4) Při jízdě ve směru šipky, která je zařazena do doplňkového úseku současně se zeleným světlem semaforu, má řidič přednost před vozidly (chodci) jedoucími z jiných směrů (obr. 25).

Při jízdě ve směru šipky, která je zařazena do doplňkové sekce současně s červeným světlem na semaforu, musí řidič dát přednost vozidlům (chodcům) jedoucím z jiných směrů.
Je-li v úrovni červeného signálu napravo od něj instalována doplňková značka se zelenou šipkou na černém pozadí směřující doprava, může řidič pokračovat v jízdě ve směru šipky na červený signál z krajního pravého jízdního pruhu vozovky až po zastavení. Řidič přitom nesmí vytvářet překážky ostatním účastníkům silničního provozu, ohrožovat chodce, kteří mají právo pohybu a přecházejí vozovku, a řidiče vozidel jedoucích na zelenou světlovou signalizaci (obr. 26).

V případě, že se na úrovni červeného signálu tříbarevného semaforu, vlevo od něj, nachází doplňková značka se zelenou šipkou na černém pozadí směřující doleva, smí řidič na červený signál odbočit na jednosměrnou silnici vlevo z krajního levého jízdního pruhu vozovky až po zastavení (viz § 20). Při odbočování vlevo musí řidič dát přednost chodcům a řidičům vozidel s oprávněním k jízdě, kteří se pohybují na zelené světlo (obr. 27).

V případě, že je na úrovni červeného signálu tříbarevného semaforu, vpravo od něj nebo nad ním, instalována doplňková značka se zelenou šipkou na černém pozadí, která směřuje přímo vpřed, může řidič pokračovat v jízdě ve směru šipky, když je signál červený, pouze po zastavení a v případě potřeby po dání přednosti chodcům a/nebo vozidlům jedoucím na zelené světlo (obr. 28).

5) Na křižovatce, kde je provoz regulován semaforem s doplňkovou sekcí, musí řidič v jízdním pruhu, ze kterého odbočuje, v případě absence značky 5.37.2, 5.38.1 nebo 5.38.3 nebo značení 1.18.1 b), c), g) a h) pokračovat v jízdě ve směru vyznačeném šipkou, pokud by jeho zastavení vytvořilo překážku pro vozidla jedoucí za ním ve stejném jízdním pruhu.

Neřízené křižovatky.

59, 1) Křižovatka, na které jsou semafory vypnuté nebo blikají žlutě, se považuje za neregulovanou.
2) Na křižovatce nerovných silnic musí řidič vozidla jedoucího po vedlejší silnici dát přednost vozidlům, která se ke křižovatce přibližují po hlavní silnici.
3) V případě, že hlavní silnice na křižovatce změní směr, musí řidiči vozidel pohybujících se po hlavní silnici dodržovat pravidla pro jízdu křižovatkami rovnocenných silnic. Po jejich projetí se řidiči pohybující se po vedlejších silnicích řídí stejnými pravidly.
4) Na křižovatce stejných silnic musí řidič dát přednost vozidlům přijíždějícím zprava bez ohledu na směr jejich dalšího pohybu.
5) Pokud řidič nedokáže určit přítomnost povrchu vozovky (tmavá denní doba, sníh, bláto atd.) a nejsou zde žádné značky udávající přednost v jízdě, měl by zvážit, že se nachází na vedlejší silnici.

Řidič nedal v odbočce přednost autu vpravo. Byl obviněn ze zavinění nehody a pokutován za porušení pravidel silničního provozu, ale i přes názor tří instancí nadále trval na tom, že má pravdu. Případ se dostal až k Nejvyššímu soudu, kde soudci řešili, co je to „překážka vpravo“ a kdy není nutné dát přednost.

Každý, kdo získal řidičský průkaz, si pamatuje pravidlo „překážka vpravo“ – když se trajektorie vozidel protínají a pořadí průjezdu není stanoveno, dává přednost v jízdě ten, ke komu se vozidlo blíží zprava, říká dopravní předpisy (bod 8.9 dopravních předpisů). Ve skutečnosti řidiči často určují přednost v jízdě nesprávně. „Vozidlo blížící se zezadu z pravé strany k jinému vozidlu jedoucímu rovnoběžně s ním není překážkou vpravo, a proto nemá přednost v jízdě,“ – připomíná složitost dopravních předpisů Sergey Vodolagin, partner advokátní kanceláře Westside AdvisorsTak se to stalo v případě Ivana Sergejeva* z Naberežných Čeln. Musel u Nejvyššího soudu dokazovat, že nebyl povinen dát přednost vozidlu vpravo.

Nemůžeš dát přednost

Dne 5. května 2015 Ivan Sergeev při odbočování vlevo nedal přednost vozu, který jel ve stejném směru po jeho pravici. V důsledku toho se auta srazila a inspektor dopravní policie uložil Sergeevovi pokutu 500 rublů s tím, že za nehodu nese vinu.

Řidič se proti rozhodnutí inspektora dopravní policie odvolal k Městskému soudu v Naberežnyje Čelny v Republikě Tatarstán. Ve stížnosti (spívací číslo 12-775/2015) Sergejev trval na tom, že nehoda nebyla jeho vinou, ale vinou řidiče druhého vozu. Soudce Mansur Saitgarejev, který byl pověřen projednáním případu, však rozhodl, že řidič byl nakonec vinen – zapomněl na „překážku vpravo“ a nedal přednost v jízdě. Odvolání proti rozhodnutí k Nejvyššímu soudu Tatarstánu skončilo stejně – soudce Rasim Nafikov dospěl k závěru, že zjištění soudu prvního stupně jsou správná: skutečnost, že Sergejev byl za nehodu vinen, jak soudce v rozhodnutí uvedl, je potvrzena materiály případu, včetně schématu nehody, a neexistují žádné pochybnosti, které by bylo možné interpretovat v Sergejevův prospěch. Ke stejnému závěru dospěl i místopředseda Nejvyššího soudu Republiky Tatarstán v rozhodnutí ze dne 19. listopadu 2015.

Co je to „pravý handicap“?

Nejvyšší soud, který případ nakonec projednal, však s závěry svých kolegů nesouhlasil. Vzhledem k skutkovým okolnostem jsou závěry nižších soudů neopodstatněné, uzavřel předseda senátu Vladimir Merkulov (věc č. 11-AD16-13). Soudě dle materiálů případu obě vozidla odbočovala v mezeře dělicího pruhu vlevo a jela souběžně – Sergejev v levém krajním pruhu a řidič druhého vozu v pravém. Jejich trajektorie se nekřížily. Při provedení manévru Sergejev neporušil pravidla a předem zaujal nejvzdálenější polohu na vozovce. Porušení pravidel silničního provozu bylo tedy stěžovateli přičítáno nezákonně, uzavřel Merkulov ve svém rozsudku: řidič druhého vozu neměl přednost v jízdě a Sergejev nebyl povinen dát přednost v jízdě. Zahájené řízení se zastaví, pokud nedošlo k neexistenci správního deliktu, uzavřel Nejvyšší soud a rozhodl o vyhovění Sergejevově stížnosti a zrušení rozhodnutí nižších soudů.

Při provádění manévru řidič jednal v souladu s požadavky bodu 8.5 dopravního řádu, podle kterého musí řidič před odbočením vpravo, vlevo nebo otočením v protisměru nejprve zaujmout vhodnou krajní polohu na vozovce, vysvětluje Olesja Salamovová, advokátka v advokátní kanceláři Jukov a partneřiVýjimkou jsou případy, kdy osobní automobil vjíždí na kruhový objezd. „Proto se v našem případě ustanovení odstavce 8.9 dopravního řádu, které se vztahuje na „překážku vpravo“, nepoužije; řidič byl tedy neprávem obviněn z nedodržení tohoto pravidla, což potvrdil i Nejvyšší soud.“

„V případě podobných kontroverzních situací může mít toto soudní rozhodnutí precedentní hodnotu, jelikož nesprávné určení přítomnosti či nepřítomnosti výhody řidiči při řízení na silnici je často příčinou dopravních nehod,“ říká Vodolagin ze společnosti Westside Advisors.

* – Jména a příjmení stran sporu byla redakcí změněna.

• Pravidla silničního provozu, Práva řidičů, Soudy a soudci
• Nejvyšší soud Ruské federace
• Zákoník o správních deliktech Ruské federace