Koňský a kravský hnůj jako hnojivo: jak aplikovat, zpracovat a skladovat

Hnůj je nejdůležitější organické hnojivo. Obsahuje všechny základní živiny potřebné pro rostliny, a proto se nazývá kompletní hnojivo. Koňský a kravský hnůj je významným zdrojem rostlinných živin, jeho využití má velký význam pro regulaci koloběhu látek v zemědělství, zachování a zvýšení obsahu humusu v půdách. D. N. Pryanishnikov poukázal na obrovský význam hnoje a napsal: „Bez ohledu na to, jak velká je produkce minerálních hnojiv v zemi, hnůj nikdy neztratí svůj význam jako jedno z nejdůležitějších hnojiv v zemědělství.“

Četné zkušenosti výzkumných institucí i praxe vyspělých farem ukazují, že zvyšování produktivity zemědělských plodin, zejména v Nečernozemské zóně, do značné míry závisí na množství a kvalitě použité kejdy, jejím správném skladování a použití Podle vědeckých institucí zóny nečernozemě, průměrné dávky hnoje (20-30 tun na 1 hektar) udávají následující průměrné nárůsty výnosů za rok aplikace (center na 1 hektar) – zrno 6-7, brambory 60-70, okopaniny a silážní plodiny – 150 – 200. Při správném použití má hnůj vysoký účinek ve všech zónách země a na všech typech půd.

Divizna (kravský hnůj) zvyšuje výnos zemědělských plodin nejen v roce aplikace, ale má i výrazný následný efekt. Pokusy ukazují, že 20-30 tun hnoje poskytuje celkové zvýšení výnosu 4-5 plodin v střídání plodin, což se rovná zrnitosti 20-30 centům na 1 hektar, to znamená každou tunu hnoje aplikované do půdy. dává při svém provozu zvýšení výnosu zemědělských plodin, rovnající se 1 centu obilí. V závislosti na technologii chovu zvířat se získává podestýlka a netekutá (polotekutá a tekutá) kejda, která se liší složením, způsoby skladování a použití.

Vliv hnoje na půdu a rostliny.

Polozhnilá podestýlka koňský hnůj pro svůj vysoký obsah organické hmoty příznivě ovlivňuje fyzikální, fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti půdy.Při systematické aplikaci se zvyšuje obsah humusu a celkového dusíku v půdě, metabolické a klesá hydrolytická kyselost, zvyšuje se obsah mobilních forem hliníku a manganu, zvyšuje se stupeň nasycené zásady.

Písčité a hlinitopísčité půdy se stávají soudržnějšími, zvyšuje se jejich absorpční kapacita a pufrační kapacita, což pomáhá zadržovat vlhkost a živiny. Jílovité půdy pod vlivem hnoje se stávají kyprými, snadněji se obdělávají a jsou propustnější pro vodu a vzduch. Systematickou aplikací hnoje se snižuje nejen kyselost půdy, ale zlepšuje se i výživa rostlin vápníkem, hořčíkem, sírou a mikroprvky, důležitý je i oxid uhličitý uvolňovaný při rozkladu hnoje. Při rozkladu 30-40 tun hnoje se denně uvolňuje 35 až 65 kg CO2, což zlepšuje uhlíkovou výživu rostlin.

S hnojem se do půdy dostává obrovské množství mikroorganismů. Organická hmota v hnoji je snadno dostupným zdrojem potravy a energie pro život půdní mikroflóry. Proto se při aplikaci hnoje zvyšuje mikrobiologická aktivita půdy a mobilizace zásob živin v ní obsažených.

Hnůj obsahuje všechny živiny potřebné pro rostliny. Dostupnost jednotlivých živin v hnoji se liší a závisí na jeho kvalitě a také na půdních a klimatických podmínkách. 1 tuna poloshnilého hnoje obsahuje 4-5 kg ​​dusíku, 2 -2,5 kg fosforu a 5-7 kg draslíku.

Koeficient využití dusíku z polozhnilé kejdy první plodinou závisí na obsahu amoniakálního dusíku v ní a činí v průměru 20–30 % z celkového množství dusíku. V prvním roce rostliny absorbují hlavně amoniakální dusík. V pevných exkretech zvířat a v podestýlce je dusík ve formě organických sloučenin, které se v půdě pomalu mineralizují a jsou rostlinami v prvním roce špatně využity. V kapalných sekretech se dusík nachází především ve formě rozpustných sloučenin, které se snadno přeměňují na amoniak. Čím více tekutých exkrementů tedy podestýlka absorbuje, tím je hnůj bohatší na amoniakální dusík a tím vyšší je účinek takového hnoje v prvním roce po aplikaci. Hnůj na rašelinové podestýlce obvykle obsahuje více amoniakálního dusíku, proto je jeho účinnost v prvním roce vyšší než u hnoje na slámě.

Koeficient využití fosforu a zejména draslíku z kejdy první plodinou je vyšší než u dusíku. Absorpce fosforu rostlinami v prvním roce je 30-40% a draslíku 60-70% z celkového obsahu v hnoji. Draslík je nejlepším zdrojem draslíku z hnoje v prvním roce. Celkový obsah draslíku v hnoji je také vyšší než dusík a zejména fosfor. Oproti minerálním hnojivům se v prvním roce hůře vstřebává dusík z hnoje, lépe se vstřebává fosfor (téměř 2x než superfosfátový fosfor při aplikaci posypem) a v podobné míře se vstřebává draslík.

Při aplikaci koňského hnoje je především zajištěna draslíková výživa rostlin. Hnojivý účinek tohoto hnojiva je dán především obsahem celkového a amonného dusíku v něm, protože na většině půd, zejména v mimočernozemní zóně, je především nedostatek dusíku pro běžnou výživu rostlin. Spotřeba dusíku, fosforu a draslíku z hnoje druhou plodinou je obvykle 15-20; 10-15 a 10-15%, třetí – 10-15; 5-10 a 0-10 %. Výsledky mnohaletých polních pokusů ukazují, že když se chlévská mrva a minerální hnojiva aplikují v ekvivalentních množstvích z hlediska hrubého obsahu živin, celkový nárůst výnosů všech plodin za několik let (pro jedno nebo více střídání plodin) být docela blízko

Výnos některých plodin (jetel, pšenice, řepa) však může být vyšší z hlediska hnoje a jiných (žito, oves, brambory) – pokud jde o minerální hnojiva.Výhoda hnoje nebo minerálních hnojiv pro konkrétní plodinu závisí jak na biologických vlastnostech rostlin, tak na půdních vlastnostech Na kyselých půdách, zejména při systematické aplikaci fyziologicky kyselých minerálních hnojiv, je výhoda na straně hnoje a na nekyselých půdách – na straně minerálních hnojiv popř. jsou ekvivalentní hnoji.

Účinnost hnoje a vlastnosti jeho použití v různých půdních a klimatických podmínkách.

Přímý účinek (v roce aplikace) a následný účinek hnoje závisí na kvalitě a množství hnoje a půdních a klimatických podmínkách Slabě rozložený slaměný hnůj v prvním roce může působit hůře než ve druhém a třetím roce. Čím více hnoje se aplikuje, tím vyšší je jeho přímý účinek a tím delší je následný účinek.

Na jílovitých půdách se hnůj rozkládá pomalu, jeho následný účinek se projevuje i šestý nebo sedmý rok po aplikaci; na hlinitopísčitých půdách se hnůj rychleji rozkládá a jeho účinek není tak dlouhý – tři až čtyři roky. Ve vlhčí mimočernozemní zóně dochází k rozkladu hnoje rychleji než v suchých jižních a jihovýchodních oblastech, kde se hnůj rozkládá hůře kvůli nedostatku vláhy v půdě. Proto je v mimočernozemní zóně přímý účinek na první plodinu vyšší než v černozemní zóně a následný účinek ve druhém a třetím roce může být nižší. V suchých jihovýchodních oblastech následný účinek často převyšuje přímý účinek na první plodinu. Nejvyššího účinku je dosaženo aplikací hnoje v severních, západních a středních oblastech mimočernozemní zóny a na severu černozemní zóny, které jsou lépe zásobeny vláhou. Průměrná míra hnoje v těchto oblastech je 30-40 tun na 1 hektar. Na lehkých písčitých a hlinitopísčitých půdách, kde se hnůj rychleji rozkládá a živiny mohou být vyplavovány, je lepší aplikovat menší dávky hnoje, ale častěji. Aplikací hnoje na černozemní půdy se dosáhne vysokého zvýšení výnosu obilí, cukrové řepy a dalších plodin. Průměrná míra hnoje je zde 20-30 tun na 1 hektar.

V suchých oblastech je účinnost hnoje nižší než ve vlhčích oblastech. Při správném zpracování půdy a dalších opatřeních, která zajistí akumulaci a zachování vláhy, zejména při zavlažování, se účinnost hnoje v suchých oblastech zvyšuje a lze zvýšit jeho dávku.

Normy hnoje závisí na jeho kvalitě a množství dostupném na farmě a také na plodině, která se hnojí. U zeleninových a řádkových plodin (kukuřice, brambory, cukrová řepa atd.) je nutné aplikovat vyšší sazby (40-50 tun na 1 hektar) než u obilnin (20-30 tun na 1 hektar).

Nejracionálnější je aplikovat hnůj společně s minerálními hnojivy. Současně se znatelně zvyšuje účinek hnoje a minerálních hnojiv. Četné experimentální údaje ukazují, že při společné aplikaci polovičně snížených dávek hnoje a minerálních hnojiv se dosáhne vyšších výnosů (20-60 %) než při samostatné aplikaci plných dávek těchto hnojiv. To se vysvětluje tím, že při společné aplikaci se vytvářejí příznivější podmínky pro výživu rostlin než při samostatné aplikaci. Minerální hnojiva zajišťují výživu rostlin během prvního vegetačního období a hnůj, postupně se rozkládající v půdě, poskytuje rostlinám živiny v době jejich největší potřeby. Snížením dávky minerálních hnojiv na polovinu navíc odpadá na jednotlivé rostliny negativní vliv zvýšené koncentrace solí, který je nebezpečný zejména v počátečním období růstu.

Doba aplikace a hloubka zapravení hnoje do půdy.

Hnůj ze skladu hnoje nebo stohů uložených na poli by měl být rovnoměrně rozmetán, což se nejlépe provádí pomocí rozmetačů hnoje, a ihned zaorán. Odložení zapravení hnoje do půdy pouze o jeden den vede k velkým ztrátám dusíku a snížení účinnosti hnojiva. Hnůj je nejlepší aplikovat na podzim pod podzimní orbou. To je důležité zejména v suchých oblastech. V mimočernozemské zóně lze dobrý poloshnilý hnůj aplikovat i na pozdě zaseté řádkové plodiny na jaře k orbě zorané půdy.

Hloubka zaorání hnoje se může v závislosti na půdních a klimatických podmínkách pohybovat od 12-14 cm do 20-22 cm.V aridních oblastech je nutné hlubší uložení hnoje než ve vlhkých. Na těžkých půdách, kde je rozklad hnoje obtížný, je lepší orat do menší hloubky – 12-14 cm a na lehkých půdách – hlouběji – 20-22 cm.

Při střídání plodin musí být hnůj nejprve aplikován na zeleninové a řádkové plodiny (brambory, kukuřice, cukrová řepa, krmné okopaniny), jakož i na ozimé obilniny. Jsou nejnáročnější z hlediska nutričních podmínek a poskytují velké zvýšení výnosu ve srovnání s jinými plodinami. Při kombinaci chlévské mrvy a minerálních hnojiv je možné je současně zapravovat do půdy, aplikovat na stejnou plochu, ale v různém čase a nakonec na některá pole aplikovat hnůj (pro řádkové plodiny), na jiná minerální hnojiva (např. obilniny). Z minerálních hnojiv je třeba nejprve přidávat do podestýlky hnojiva dusíkatá a fosforečná.

V naší společnosti si můžete levně nakoupit koňský a kravský hnůj a také humus s dodávkou pro zvýšení úrodnosti půdy vaší zahrady.

Chcete-li získat dobrou sklizeň na vaší letní chatě, potřebujete půdu s vysokou biologickou aktivitou. Co je pro to potřeba udělat? Letní obyvatel musí pouze aplikovat organická hnojiva, aby se v půdě mohl pohodlně rozvíjet půdní život. Nejlepší potravou pro obyvatele půdy je hnojivo vyrobené z kravského, koňského, prasečího a králičího hnoje.

Je potřeba hnůj na letní chatě?

Který letní obyvatel nesní o tom, že během jedné sezóny sklidí ze svého pozemku jednu nebo dvě dobré úrody? Bez ohledu na to, jak měníte místo, kde rostliny sázíte, půda se postupně vyčerpává a každým rokem se úroda zmenšuje. Země potřebuje vaši pomoc. Použití organických hnojiv pomůže udržet úrodnost půdy a ochránit rostliny před mnoha chorobami. Vitamíny a mikroprvky potřebuje nejen člověk, ale i mikroorganismy žijící v půdě, které ovlivňují celkovou strukturu půdy.

Jako hnojivo se používá hnůj různých zvířat, shnilé listí a tráva. Základním pravidlem zahradníka je správná aplikace hnojiv s přihlédnutím k typu půdy a nárokům rostlin.

Používané druhy hnoje

Konský hnůj

Obsah živin ve velkém množství a vynikající vlastnost zahřátí a rozkladu v krátkém čase dělá z koňského hnoje to nejlepší hnojivo používané na osobním pozemku.

Použití koňského hnoje jako hnojiva zlepšuje kvalitu půdy:

• výrazně se zvyšuje množství oxidu uhličitého v půdě;
• jsou vytvořeny optimální tepelné, vodní a vzdušné podmínky;
• fyzikální a chemické složení je mnohem lepší;
• je pozorováno uvolnění jílovité půdy;
• prospěšné mikroorganismy se stávají aktivnějšími;
• písčité půdy lépe udrží vlhkost.

Koňský hnůj je dobrý pro krmení okurek, brambor, cuket, zelí, dýně a další zeleniny. Zvláště dobré je použít hnůj ve sklenících pro sazenice a teplomilné rostliny.

Používání koňského hnoje ve velkém množství na chatě může poškodit zahradní pozemek.

Králík hnůj

Obsah draslíku a dusíku v optimálním poměru a mnoho užitečných mikroelementů umožňuje použití králičího hnoje jako hnojiva na záhonech. Na rozdíl od kravského hnoje neobsahuje semena plevelů. Králičí hnůj je rozmetán na záhony na podzim. Do jarní výsadby zeleniny stihne trochu zahnít a stane se méně agresivní.

Mezi letními obyvateli jsou populární tekutá hnojiva:

1. Do nádoby se nasype polovina králičího hnoje.
2. Druhá část je naplněna vodou.
3. Po dobu 10 dnů jednou denně promíchejte.
4. K jednomu dílu připraveného roztoku přidejte 5 dílů vody.

Pěstitelé květin používají prášek z králičích kuliček smíchaný se zeminou v poměru 1:1.

Prasečí hnůj

Chcete-li používat prasečí hnůj jako hnojivo, musíte nejprve určit typ půdy. Pro vápenatý půdní typ poskytuje hnůj dobrou živnou vrstvu, která podporuje rychlý růst rostlin. Nejprve se z podestýlky z pilin vytvoří úrodná půda a poté se přidá prasečí hnůj. Nejlepší je použít shnilý hnůj.

Nedoporučuje se používat prasečí hnůj ve sklenících nebo sklenících.

Kravský truj

Jako každý jiný hnůj musí být divizna používána bez přebytku. Nadměrná aplikace kravského hnoje jako hnojiva na záhony povede k vysokému obsahu dusičnanů v pěstované zelenině, což je pro lidský organismus nebezpečné.

Popularita a úspěch používání divizny v letních chatách je způsoben:

• Efektivita přirozeného hnojení půdy.
• Minimální finanční náklady.
• Dobrá reakce rostlin na hnojivo.
• Funguje nejen jako hnojivo, ale také jako přirozená ochrana zeleniny před mnoha nemocemi.

Do půdy se přidává čerstvý a shnilý hnůj. Čerstvá divizna se aplikuje před podzimním rytím stanoviště nebo se rostliny v sezóně postříkají a zalévají připraveným nálevem. Shnilý hnůj se používá při kopání na jaře nebo na podzim, k zalévání, postřiku a mulčování rostlin.

Nezalévejte rostliny čerstvým roztokem divizny, abyste nespálili kořeny a listy.

Nálev z divizny se používá k polévání paprik, dýně, salátů, okurek, červené řepy, zelí a rajčat. Poslední zálivka se provádí 25 dní před sklizní. Na kedlubny, ředkvičky, ředkvičky a hrách nepoužívejte diviznu. Hnojení hnojem jako organickým hnojivem je nutné pro rostliny s tenkými stonky a bledou barvou.

Rostliny by měly být zalévány podél rýh nebo rýh, nikoli nad listy.

Zpracování hnoje na hnojivo

Hnůj lze použít čerstvý nebo po uskladnění. Každý druh hnoje má své specifické způsoby použití a skladování.

Čerstvý koňský hnůj se aplikuje do půdy pro podzimní kopání. Pouze 4 kg na metr čtvereční postele. Vedle okurek ve skleníku postavte sud koňského hnoje zředěného do tekutého stavu. Oxid uhličitý, který se uvolňuje při fermentaci, blahodárně působí na rostliny. Hnůj v sudu se každý den promíchává, aby se zlepšila fermentace. Na zahradním záhonu se zelenina předem zalije a poté se pod kořen každé rostliny nalije tekutá kaše připravená z 10 litrů vody a 1 kg hnoje.

Koňský hnůj se jako hnojivo nejlépe skladuje v chladu, aby se zachovalo co nejvíce dusíku a zajistil se rovnoměrný rozklad organické hmoty. Pro ukládání časových výkazů musí být vyhrazeno zvláštní místo.

Chcete-li získat vysoce kvalitní hnojivo, musíte dodržovat pořadí vrstev:

• až 30 cm suchých listů nebo rašeliny;
• alespoň 15 cm koňského hnoje;
• fosfátová hornina (na tunu hnoje do 20 kg);
• zvětralá nížinná rašelina;
• koňský hnůj ve vrstvě do 15 cm;
• rašelina.

Vrstvy rašeliny a hnoje se střídají, dokud není stoh zcela naskládán. Horní vrstvu tvoří rákos nebo suché listí.

Králičí hnůj se shromažďuje na samostatné hromadě. Jako kvalitní hnojivo lze použít po dvou letech.

Prasečí hnůj v tekuté formě se zkompostuje a nechá hnít. Hnůj položený na podzim akumuluje živiny až do jara a stává se produktivnějším. Letní obyvatelé zapalují suchý hnůj, což výrazně snižuje jeho kyselost. Pokud vlastníte farmu, vytvářejte každý měsíc samostatné hromady kompostu. Když hnůj hnije, nepříjemný zápach zmizí a na pohled má téměř jednotnou konzistenci.

Zpracování kravského hnoje na hnojivo se trochu liší od zpracování a přípravy hnoje od jiných zvířat. K přípravě výživného koktejlu budete potřebovat velkou nádobu. Přidejte kbelík divizna do 5 kbelíků vody. Do kbelíku s nálevem přidejte 50 g dřevěného popela, který hnojivo výrazně obohatí o draslík. Infuze se uchovává po dobu 14 dnů. Hnojivo se každý den důkladně promíchá. Před zaléváním rostlin se nálev zředí vodou 1:2.

Kravský trus lze skladovat. Musí být položen na čistý, rovný povrch a nahoře pokrytý fólií. Na jaře lze takový hnůj použít na zahradní záhony.

Na chatě použijte hnůj, který se vám podaří získat, a nezapomeňte na množství hnojiva, které použijete, abyste neublížili rostlinám a sobě.