Zařízení na ochranu před bleskem na nádržích

Vážení přátelé fóra, vaše znalosti a zkušenosti jsou vyžadovány, konkrétně v POKYNECH PRO ZAŘÍZENÍ OCHRANY BUDOV, KONSTRUKCÍ A PRŮMYSLOVÝCH KOMUNIKACÍ PŘED BLESKEM SO 153-34.21.122-2003 je taková klauzule:

3.2.2.3. Umístění svodů pro neizolovaná zařízení ochrany před bleskem

Svody jsou umístěny po obvodu chráněného objektu tak, aby vzdálenost mezi nimi byla 10-25 m.

Svody jsou propojeny vodorovnými pásy v blízkosti povrchu země a každých 20 m podél výšky budovy.
DLE PROJEKTU: vodorovný zemnící pás vede podél fasády budovy nad úrovní hotové podlahy +0,500
OTÁZKA: Pokud jsou brány v tomto horizontálním pásu a 20 metrů po výšce budovy – okna, jak bude procházet horizontální pás? Ukazuje se, že nebude obepínat celou budovu po obvodu (mezi svody budou vyloučené úseky). Opravdu se těším na vaši radu.

31.07.2015 13: 05
Za 0 0 proti

Komentáře:

3.08.2015 08: 19
Za 0 0 proti
Opravdu neexistují žádní odborníci, kteří se touto problematikou zabývají?
3.08.2015 10: 34
Za 0 0 proti

Proč jste tyto údaje brali tak vážně? Kdo vám brání v tom, abyste uzemňovací pás udělali tak, aby vedl jak kolem vstupní brány, tak i kolem dalších konstrukčních řešení budovy.

Další, další pásy. Kdo ti brání, abys je dělal každých 19,75 m, a ne každých 20?

3.08.2015 12:36 v reakci na # 47546
Za 0 0 proti

Projektanti položili hromosvod ve výšce +0,500 od úrovně hotové podlahy podél fasády dílny, vyrobený z kovového opláštění. Zajímá mě konkrétní otázka, jak tento pás probíhá v oblasti bran, dveří a oken, které spadají do této značky. Jde o to, že nyní projekty, které nejsou financovány z rozpočtových prostředků, nemusí projít komisí (tento projekt neprošel žádnou kontrolou, projektant mlčí: prý jsem udělal všechno správně).

3.08.2015 12:45 v reakci na # 47548
Za 0 0 proti

Co je to za projekt a na jakém objektu je instalován?

Pokud se jedná o obchodní tajemství, můžete mi ho poslat v soukromé zprávě. Podívám se na to a poradím, co dělat dál.

Pokud si myslíte, že je to možné, popište to prosím podrobněji na webových stránkách.

3.08.2015 12: 54
Za 0 0 proti

Projekt uzemnění zařízení + ochrana budovy před bleskem. Zájem o ochranu před bleskem: dle SO 153-34.21.122-2003 „Pokyny pro instalaci ochrany před bleskem pro budovy, stavby a průmyslové komunikace“ je navržená odkorňovací a řezací sekce klasifikována jako běžné zařízení a podléhá ochraně před bleskem dle úrovně spolehlivosti III (tabulky 2.1, 2,2).
Po celé ploše střechy je dle III. stupně ochrany instalován hromosvod, což je síťová konstrukce z kruhové pozinkované oceli Ф 8 mm, uložená na střeše pomocí držáků střešních vodičů. Velikost buňky nepřesahuje 10×10 m. Vzdálenost mezi držáky vodičů je ~1-1,2 m.
Svody jsou vyrobeny z kulatého pozinkovaného ocelového profilu o průměru 10 mm a vedou podél vnější stěny budovy v maximální možné vzdálenosti od dveří a oken.
Svody musí být umístěny po obvodu budov tak, aby průměrná vzdálenost mezi nimi byla ~20 m (tabulka 3.3 CO 153-34.21.122-2003).
Uzemňovací vodiče jsou uloženy v místech svodů ve formě ocelových úhelníků 50x50x5 mm, délky 3,0 m, spojených kruhovou ocelí o průměru 18 mm, položených podél zdi po obvodu budovy v kótě +0,500.
Uzemňovací vodič ochrany před bleskem musí mít elektrické spojení s uzemňovacími vodiči ochranné sběrnice rozvaděčů.

3.08.2015 12: 55
Za 0 0 proti
zájem vzbudila 18. výztuž po obvodu budovy, protože v tomto místě jsou brány a dveře
3.08.2015 12: 59
Za 0 0 proti

Nebo si ten designér něco podělal. Protože situace s dobrými designéry je v dnešní době opravdu tristní.

3.08.2015 14: 23
Za 0 0 proti

Opravdu je nedostatek dobrých designérů. Nikdo se nechce pustit do výroby.

a tak. co se týče vaší výztuže. ta je skutečně provedena po obvodu budovy ve výšce 0,5 m od úrovně značky. obvykle se provádí po vnitřní i vnější straně budovy. ve vašem případě je možné výztuž přivařit k rámu brány, pokud je kovový. svařování a připojení elektrických zařízení se provádí na všech přírodních i umělých kovových vodičích. pokud jsou rámy nevodivé, pak v tomto případě výztuž (vodič proudu) tyto konstrukce jednoduše obchází (ohýbá se kolem nich).

ale vaše otázka je trochu jiná.

Je přípustné smyčkovat zemnící síť nikoli na úkor přípojnic po obvodu budovy, ale také na úkor přípojnic vedoucích k uzemňovacím elektrodám, a to jak povrchovým, tak i zakopaným. Celá vaše uzemňovací síť je provedena ve formě mřížky, takže ve skutečnosti lze přerušení obrysu budovy v oblasti brány kompenzovat položením přípojnice od uzemňovací elektrody.

3.08.2015 15:38 v reakci na # 47553
Za 0 0 proti
Děkuji, zkusím to sdělit dodavateli, který to celé zakopal do země.
10.08.2015 12: 17
Za 0 0 proti

Dobrý den, Eleno Alexandrovno!
Konstruktéři udělali chybu.
Existují:
1. Izolované uzemnění pro ochranu před bleskem a bezpečnost osob, tzv. ochranné.
2. Jedno uzemnění používané pro ochranu před bleskem a bezpečnostní účely.
V prvním případě jsou proudové vodiče z hromosvodu (LR) a uzemňovacího obvodu pro ochranu před bleskem propojeny navzájem a nejsou připojeny k ničemu jinému.
A ochranný uzemňovací vodič je připojen k hlavní uzemňovací přípojnici (MEB), přípojnici PE (PEN) v hlavním rozvaděči (VU) domu.
Ve druhém případě jsou svody z hromosvodu a ochranného uzemnění samostatně připojeny k hlavní uzemňovací přípojnici.
Svody z víceúčelového rozváděče jsou umístěny mimo místa, kde žijí lidé; pokud takové řešení není možné, musí být svody v oblastech dosahu izolovány nebo umístěny tak, aby nebyly lidem přístupné.
Při splnění požadavků tabulky 0,500 normy SO 3.3-153-34.21.122 není nutné umisťovat smyčku svodů z víceúčelového blesku podél vnější stěny na značce +2003, protože to vede k maximálnímu rozložení odvedených proudů z blesku.
V interiéru se propojení PE přípojnice pro uzemňovací systémy TN v elektrických instalacích 0,4 kV provádí za účelem vyrovnání potenciálů vodivých částí (CP) zařízení a inženýrských systémů prostor, aby se ušetřily vodiče. A u elektrických instalací nad 1000 V se obvykle používá k připojení přenosných uzemnění při provádění technických opatření během práce podle pracovního povolení.

4.3.1. Návrh a montáž ochrany před bleskem při výstavbě a rekonstrukci vodojemů musí být provedeny v souladu s požadavky SN 305-77 (část II, příloha 1, čl. 50).

Nádrže na hořlavé a hořlavé kapaliny jsou klasifikovány podle ochrany před bleskem:

• do kategorie II (nádrže klasifikované podle Řádu elektroinstalace jako zóny třídy B-1g);
• do kategorie III (nádrže klasifikované dle Řádu elektroinstalace jako zóny třídy II-III).

4.3.2. Nádrže zařazené do kategorie II podle ochrany před bleskem musí být chráněny před přímým úderem blesku, elektrostatickými a elektromagnetickými produkty a přenosem vysokých potenciálů potrubím.

Nádrže zařazené do kategorie III z hlediska ochrany před bleskem musí být chráněny před přímým úderem blesku, elektrostatickou indukcí a přenosem vysokých potenciálů potrubím. Ochrana proti elektromagnetické indukci není nutná.

4.3.3. Nádrže s tloušťkou střešního plechu menší než 4 mm musí být chráněny před přímým úderem blesku volně stojícími hromosvody nebo hromosvody instalovanými na vlastní nádrži.

4.3.4. Těleso nádrže s tloušťkou střešního plechu 4 mm a více, stejně jako jednotlivé nádrže s kapacitou menší než 200 m3, bez ohledu na tloušťku střešního plechu, by měly být dostatečně připojeny k zemnicím elektrodám.

Nádrže, ale i skupiny nádrží kategorie II pro zařízení na ochranu před bleskem o celkové kapacitě nádržového parku větší než 100 tisíc m3 musí být chráněny před přímým úderem blesku samostatnými hromosvody. V ekonomicky odůvodněných případech je povolena ochrana hromosvody instalovanými na samotných nádržích.

Při ochraně kovových nádrží samostatně stojícími hromosvody musí být tělesa nádrží připojena k zemnicím elektrodám na zemnící elektrody;

4.3.5. Pokud mají cisterny kategorie II odvzdušňovací nebo dýchací potrubí, bez ohledu na pojistky plamene, pro volný odvod plynů výbušné koncentrace do atmosféry, musí zóna ochrany před bleskem zahrnovat prostor nad okrajem potrubí, ohraničený válcem o výšce H = 40d, kde d je průměr potrubí a poloměr R = 0,15 H.

U výfukových a dýchacích trubic vybavených uzávěry nebo „husími krky“ musí zóna ochrany před bleskem zahrnovat prostor nad koncem trubek, ohraničený válcovou plochou s následujícími rozměry: při přetlaku uvnitř instalace menším než 0,5.10 5 Pa pro plyny těžší než vzduch H = 1 m, R = 2 m; při přetlaku uvnitř jednotky od 0,5.10 5 do 2,5. 10 5 Pa pro plyny těžší než vzduch a do 2,5.10 5 Pa pro plyny lehčí než vzduch H = 2,5 m, R = 5 m.

Ochraně před přímým úderem blesku podléhají také dýchací ventily na nádržích třídy B-1g a prostor nad nimi, omezený válcem o výšce 2,5 m a poloměru 5 m.

4.3.6. Pro nádrže uvedené v odstavcích. 3 a 4 musí mít uzemňovací zařízení proti přímým úderům blesku impulzní odpory nejvýše 50 Ohmů pro každý svod.

Připojení nádrže k zemnící elektrodě musí být provedeno nejvýše 50 m po obvodu základny nádrže, přičemž počet připojení musí být alespoň dvě.

4.3.7. U nádrží kategorie II musí být každých 25–30 m zajištěna ochrana proti elektromagnetické indukci ve formě kovových propojek mezi potrubím připojeným k nádrži, kabely v kovovém plášti a jinými prodlouženými kovovými konstrukcemi umístěnými ve vzdálenosti 10 cm nebo méně od sebe.

Instalace propojek na spojích (spoje, odbočkách) kovových potrubí nebo jiných prodloužených konstrukcí není nutná.

4.3.8. Pro ochranu před přenosem vysokých potenciálů prostřednictvím podzemních komunikací je nutné je při zavádění do nádrže připojit k některému z uzemňovacích vodičů.

4.3.9. K ochraně před pronikáním vysokých potenciálů do nádrží prostřednictvím externích potrubí uložených na podpěrách je nutné:

a) na vstupu do nádrže musí být potrubí napojeno na zemnící elektrodu s pulzním odporem proti šíření proudu nejvýše 10 Ohm u nádrží kategorie II, nejvýše 20 Ohm u nádrží kategorie III;

b) na podpěře nejblíže k nádrži musí být potrubí připojeno k zemnící elektrodě s pulzním odporem nejvýše 10 Ohm pro nádrže kategorie II a 20 Ohm pro nádrže kategorie III;

c) v trase nadjezdu musí být každých 250–300 m potrubí pro ropné produkty s bodem vzplanutí 61 °C (334 K) a nižším připojeno k zemnicím elektrodám s pulzním odporem 50 Ohm.

4.3.10. Plovoucí střecha nádrže a pontony pro ochranu proti elektrostatické indukci musí být spojeny pružnými kovovými propojkami s tělem nádrže minimálně na dvou místech. Minimální plocha průřezu překladu musí být minimálně 6 mm2.

4.3.11. Hromosvody jsou vyrobeny z různých kovů libovolného profilu o délce minimálně 200 mm, průřezu minimálně 100 mm2 a z vícežilového pozinkovaného kabelu o průřezu minimálně 35 mm2 (průměr cca 7 mm).

Pro ochranu proti korozi se hromosvody pozinkují, pocínují nebo nalakují.

Napojení hromosvodů na svody musí být ve výjimečných případech (není-li možné) šroubové spoje.

4.3.12. Svody musí být vyrobeny z oceli o rozměrech, které nejsou menší, než jsou uvedeny níže:

Venku, v zemi, ve vzduchu

Zaokrouhlete dolů vodiče a propojky o průměru

Kulaté vertikální elektrody o průměru

plocha průřezu, mm 2 . 48 160

tloušťka, mm. 4 4

plocha průřezu, mm 2 . — 160

délka police, mm. 2,5 4

Tloušťka stěny ocelových trubek, mm. 2,5 Není povoleno

4.3.13. Spoje spodních vodičů musí být svařeny. Šroubové spoje jsou povoleny jako výjimka u nádrží, které jsou z hlediska ochrany před bleskem klasifikovány jako III. kategorie. Pro kontrolu hodnoty odporu zemnících vodičů by měly být odpojitelné spoje zajištěny pouze na svodech připojených k jednotlivým zemnicím vodičům a vzájemně metalicky propojených (například kovovou střechou nebo sloupkem hromosvodu). Taková rozebíratelná spojení se provádějí mimo konstrukci ve výšce 1–1,5 m od země.

4.3.14. Zemnící část svodů, kromě kontaktních ploch, musí být natřena černou barvou.

4.3.15. V závislosti na umístění v zemi a tvaru elektrod jsou uzemňovací elektrody:

a) vertikální – z vertikálně sešroubovaných kruhových ocelových tyčí nebo hnaných tyčí z úhelníkové oceli a ocelových trubek.

Délka zašroubovaných elektrod je 4,5–5 m, zarážecích elektrod 2,5 m.

Horní okraj svislé zemnící elektrody musí být umístěn ve vzdálenosti 0,5–0,6 m od povrchu země;

b) horizontální – vyrobené z pásové nebo kruhové oceli, položené vodorovně v hloubce 0,6-0,8 m od povrchu země v jednom nebo několika trámech rozbíhajících se z jednoho bodu, ke kterému je připojen svod;

c) kombinované – vertikální a horizontální, spojené do společného systému.

4.3.16. Nejmenší rozměry v průřezu zemnících elektrod nesmí být menší než rozměry specifikované v bodě 4.3.12.

Všechny zemnící vodiče musí být spojeny mezi sebou a se spodními vodiči svařováním. Délka svaru nesmí být menší než dvojnásobek šířky svařovaných pásů a ne menší než šest průměrů svařovaných kruhových vodičů.

Při instalaci dočasného uzemnění jsou povoleny šroubové spoje.

Odnímatelné spojovací body musí být pozinkované.

4.3.17. Při montáži nového hromosvodu je nutné nejprve zhotovit zemnící vodič a svody, poté osadit hromosvod a ihned jej připojit ke svodu.

4.3.18. Při bouřce je zakázáno přibližovat se k hromosvodům blíže než 4 m a v blízkosti nádrže nebo samostatného hromosvodu by měly být umístěny výstražné značky.

4.3.19. Při provozu zařízení ochrany před bleskem je třeba soustavně sledovat jejich stav, harmonogram plánované preventivní údržby musí zahrnovat běžnou údržbu (revize), běžné a větší opravy těchto zařízení.

4.3.20. Každoročně před začátkem bouřkové sezóny (v březnu, dubnu) je nutné zkontrolovat stav zemních prvků ochrany před bleskem (hromosvody, svody), přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat připojovacím bodům prvků s proudem.

Je nepřijatelné ponechat hromosvody bez spolehlivého spojení se svodem a zemnícím vodičem během bouřkové sezóny.

4.3.21. Po každé bouřce nebo silném větru musí být všechna zařízení ochrany před bleskem zkontrolována a poškození okamžitě opravena.

4.3.22. Při údržbě je nutné dbát na stav proudovodných prvků a pokud se jejich průřez zmenší (důsledkem koroze, lomů, natavení) o více než 30 %, je třeba je kompletně vyměnit nebo vyměnit jednotlivá vadná místa.

4.3.23 Zkoušky uzemňovacích zařízení včetně měření odporu šíření proudu musí být prováděny nejméně jednou ročně (v létě a na suché půdě).

Pokud odpor proti šíření zemního proudu překročí normovanou hodnotu o 20 %, je nutné nainstalovat další elektrody nebo opravit zemnící zařízení.

4.3.24. Běžné opravy zařízení na ochranu před bleskem lze provádět v období bouřky, velké opravy – pouze v nebouřkovém období roku.

4.3.25. Výsledky kontrol zařízení na ochranu před bleskem, ověřovacích zkoušek uzemňovacích zařízení, provedených oprav apod. se zapisují do zvláštního provozního deníku (Příloha 16).

4.3.26. Osoby provádějící kontrolu ochrany před bleskem musí sepsat protokol o kontrole a ověření s uvedením zjištěných závad.

4.3.27. Odpovědnost za provozuschopnost a systematickou kontrolu uzemnění je svěřena hlavnímu inženýrovi podniku.