Obyvatelé Kursku ve Finsku sbírali moruška

Dva bratři, Andrey a Alexey Odarchenko z Kurska, měli to štěstí cestovat po Finsku. A šli do této severní země, aby se nechali najmout jako sběrači morušek.

Zklamaný v bobulích

„Nikdy jsme moruška nezkoušeli,“ říkají bratři Andrey a Alexey. „Mysleli jsme, že se dosyta najíme severních plodů, jak se říká, a zároveň si vyděláme nějaké peníze!“ Kluci se do Finska dostali přes Murmansk, kam dojeli vlakem z Kurska za dva dny. Tam strávili „hostující pracovníci“ další tři dny čekáním na svůj minibus. Minibusy a autobusy jezdí z Murmansku do Země tisíce jezer Suomi.

„Jakmile jsme překročili hranici, okamžitě jsme pocítili rozdíl,“ vzpomínají bratři. – Ideální cesty, čistota. Domy stojí jako hračky.“ Co bylo ale obzvláště zarážející, byla nedotčená příroda. Celá stáda sobů se pasou ve finských lesích a potulují se podél dálnic a zajíci a veverky jsou v obydlených oblastech běžným jevem. Zvířata se nebojí, nebojí se lidí, protože je nikdo neloví.

Obyvatelé Kurska byli ubytováni v kempu na břehu jednoho z mnoha finských jezer. Tam bylo přijíždějícím pracovníkům doporučeno, aby si koupili auto, aby šli sbírat moruška. Ojetá auta jsou ve Finsku levná. Chlapi se připojili ke třem kamarádům z Kurska a koupili starý Volkswagen za 250 eur.

Když začal pracovní týden, severní bobule nesplnily očekávání obyvatel Kurska. „Nejprve se ukázalo, že morušky jsou bez chuti – takové nevýrazné a kyselé,“ pokračují chlapci ve svém vyprávění. „A je velmi obtížné ji sbírat – roste v bažinách, je měkká a snadno se rozdrtí.“ Při hledání bobulí jezdili obyvatelé Kurska 200 kilometrů denně. Za kilogram nasbíraných morušek jim bylo vyplaceno 8 eur. Po 10 dnech „bobulové“ práce si kluci uvědomili, že z výdělků zbylo velmi málo peněz, s ohledem na náklady na benzín a jídlo.

Jahodové plantáže

Pak přišla další práce. „Hostující dělníci“ se dozvěděli, že si mohou vydělat slušné peníze sběrem jiné, lahodnější bobule – jahod, které se pěstují na jihu Finska. Studenti opustili kemp u jezera a zamířili tam. Ocitli se tedy na druhé straně země ve městě Rovaniemi – sídle Santa Clause v Laponsku. „Western Father Frost pracuje po celý rok, přijímá návštěvy a kontroluje poštu,“ usmívají se bratři. – Zcela nečekaně jsme se letos v létě ocitli v novoroční pohádce. Šli jsme do domu, kde bydlí Santa, ale nepotkali jsme ho – to je docela drahé potěšení.“

V Rovaniemi se s chlapci setkal „jahodový“ farmář, který je vzal na svůj pozemek. „Když jsme dorazili na místo práce, otevřeli jsme ústa překvapením! – vzpomínají Aljoša a Andrej. „Byla to obrovská jahodová pole, skutečné plantáže!“ A opět se usadili v domech u jezera. Tam byli nakrmeni sběrači bobulí a nebylo třeba utrácet peníze za benzín, protože místo práce bylo přímo tam. „Po moruších jsme se prostě ocitli v ráji,“ říkají obyvatelé Kurska. – Finn nám řekl, abychom sbírali jen ty bobule, které jsou velké jako slepičí vejce. Naší hlavní stravou byly jahody a mohli jsme jich jíst tolik, kolik jsme chtěli.“

Jahodové plantáže ale nebyly posledním působištěm obyvatel Kurska ve Finsku. Náhodou potkali Ruskou ženu, která jim nabídla lépe placenou práci – stavbu domů. Ukázalo se, že je velmi snadné postavit krásné srubové domy z dřevěných trámů. „Celý dům jsme smontovali za 8 hodin,“ říkají studenti. – Přinesli nám polena a přišli s montážním schématem, jako u nábytku. A doslova za pár hodin jsme jako konstruktér postavili celou budovu, jen bez střechy. Poté byl instalován pomocí jeřábu.“

Úžasné poblíž

Chlapy na večírku překvapilo mnoho věcí. Navzdory tomu, že Finsko je severská země, není tam ústřední topení, a tudíž ani radiátory. Finové přišli s pohodlnou náhradou komplexních systémů vytápění – podlahovým vytápěním. Ve všech místnostech, a to nejen v koupelně či kuchyni, jak je zde zvykem, je v podlaze instalováno elektrické vytápění. Střecha domu je navíc pečlivě zateplena a opatřena izolací, která nepropustí teplo z domova. Už zprvu byli obyvatelé Kurska zaraženi vstřícností lidí – všichni se usmívali a zdravili se. „Když jsme tam bydleli, místní nás začali poznávat a zdravit,“ říkají migrující pracovníci.

Při práci na stavbě si už chlapi mohli dovolit pronajmout soukromý dům pro pět lidí s garáží, saunou a bazénem. Ve volném čase se bavili – chodili po diskotékách a kavárnách „Na diskotékách jsme často potkávali staré lidi, což nás na rozdíl od okolí docela překvapilo,“ vyprávějí své vzpomínky bratři. – Starší lidé nad 60 let nenuceně tančili na moderní hudbu. A jednou viděli starou ženu, asi 90letou, jak nastupuje do svého zbrusu nového, krásného Volkswagenu Golf. Pravda, dělala to asi 20 minut.“

Postoj ke starším lidem ve Finsku je zvláštní. Například na ulicích často potkáte babičky, které se vzhledem ke svému věku pohybují jen obtížně. Bylo pro ně vynalezeno speciální zařízení, něco jako koloběžka s hrazdou, které se musíte držet a rolovat, a uprostřed je malý stojan na nákup.

Auto, které si obyvatelé Kurska koupili, museli vyhodit na vrakoviště. „Jednou se nás sedm vydalo na projížďku,“ vzpomínají bratři. – Když jsme v salonu viděli tolik lidí, samozřejmě nás zastavil policista. Dlouho jsme se mu snažili dokázat, že ruská dopravní pravidla takovou jízdu povolují – snažili jsme se podvádět. Náš vůz byl ale zatčen ze zcela jiného důvodu – ukázalo se, že mu vypršela technická kontrola, a na to jsou přísní. Byla škoda se s ní rozloučit, ale nedalo se nic dělat. A také jsme to nemohli přinést domů – celní odbavení je velmi drahé.

Kluci se domů vrátili přes Helsinky autobusem, na který mimochodem dostali jako studenti 50% slevu, což dokazovali certifikátem z KSU přeloženým do finštiny. Bratři zvládli 4 hodiny chodit po hlavním městě Finska. Viděli jsme prezidentův dům – moc se neliší od ostatních, stojí uprostřed města a hlídá ho jedna hlídka. Kluci cestovali z Helsinek do Petrohradu mikrobusem. „Pokud se naskytne příležitost, pojedeme do Finska vydělat peníze,“ říkají kluci. “Moc se nám tam líbilo.”

Alexander

e-mail: [email protected], město: Kursk

Informace v článku jsou chybné – místo, kde se sbírají jahody, není Rovaniemi, jelikož Rovaniemi je na severu, moruška jsme sbírali 220 km od Rovaniemi a jahody se sbírají 900 km od Rovaniemi na jihu v oblasti Savonlinna!
Co se týče auta, měli jsme dva – Peugeot 2 a Opel Cadet! Celkem z Kurska cestovalo 405 lidí.

kolja

Je snadné prodávat moruška v oblasti Rovaniemi? Stojí tito kupci poblíž silnic? nebo je máme hledat v obydlených oblastech?
200 km, je to úplně na sever, nebo blíže k zálivu?

Ilya

Nechápu, proč si bratři vymýšlejí historky o nějakém domě se saunou a bazénem a Volkswagenu. Byl jsem tam a moc dobře vím, že nic z toho se nestalo. Bydleli jsme ve velmi stísněných „vozech“ a v noci byla neskutečná zima. A komáři mi taky nedali pokoj.
Ohledně montáže domů za 8 hodin. To je také nadsázka. Dům trval asi 2 dny, ale záleží na tom, jak ho postavíte.