Zpravy

Red Lunak – popis, umístění, zajímavosti

Vyhlídková plošina na hoře Krasnoye Solnyshko a pomník Lermontova – jedno z nejoblíbenějších pozorovacích míst v Kislovodsku. Vyhlídková terasa nabízí panoramatický výhled na malebnou přírodu Kislovodského národního parku a v dálce jsou vidět dva zasněžené vrcholy nejvyšší hory Ruska a Evropy a Velký Kavkaz. Pravda, abyste viděli Elbrus, musíte mít velké štěstí na počasí, protože hora se nachází 65 kilometrů odtud. Tato vyhlídková plošina je ale atraktivní nejen pro své krásné výhledy. Jeho ruční výzdoba je pomníkem velkého Rusa, proto M.Yu. Lermontov, jehož osud je nerozlučně spjat s Kislovodskem a dalšími letovisky kavkazských minerálních vod. Pomník zobrazuje básníka zamyšleně hledícího do dálky směrem k Elbrusu, takže pokud nevíte, kudy hledat nejvyšší vrchol Evropy, sledujte pouze směr Lermontova pohledu. A na samém okraji vyhlídkové plošiny, nad útesem, můžete vidět bizarní kamenné útvary v podobě „hřibů“ a „oblouků“, které se objevily v důsledku zvětrávání a vymývání měkkých hornin. No a až si naplno vychutnáte výhledy, prozkoumáte památník a kamenné zvláštnosti, můžete se občerstvit a napít teplých nápojů ve stejnojmenné kavárně, která se nachází v těsné blízkosti vyhlídkového místa.

Efektní rocková houba

Na vyhlídce Rudé slunce

hodiny

Abychom Elbrus viděli nepřetržitě, je lepší sem přijet v první polovině dne za slunečného počasí.

Vstupné/cena vstupenky

Jak se tam dostat

Vyhlídková plošina Rudého slunce a pomník Lermontov se nacházejí hluboko v národním parku Kislovodsk (vyhlídková plošina Rudého slunce a pomník Lermontov na mapě). Pěšky se sem dostanete pouze po turistické trase národního parku a v závislosti na zvoleném výchozím místě to bude trvat 40 minut až několik hodin. Na vyhlídkovou plošinu vede dobře vybavená cesta pro pěší, ale převýšení z centra turistické oblasti Kislovodsk (od Kolonády) bude asi 230 metrů. Přesto cesta nepředstavuje žádné potíže ani pro děti a seniory. Řekněme si více o trasách: Nejjednodušeji se k Rudému slunci dostanete z Údolí růží, kam se zase dostanete z Kolonády elektrickým taxíkem za 200 rublů/os. Z Údolí růží na vyhlídku budete muset ujít jeden a půl kilometru s převýšením asi 120 metrů, což zabere 30-40 minut jedním směrem. Můžete se sem vydat bez taxíku, pěší trasa začíná od Kolonády. Pak ale budete muset ujít téměř čtyři kilometry s převýšením 230 metrů, což obvykle trvá 1-2 hodiny jedním směrem. V tomto případě radíme vzít si s sebou pitnou vodu, neuškodí pláštěnka a pohodlné boty. Dalším vhodným výchozím bodem je Kaskádové schodiště. K samotnému Kaskádovému schodišti se můžete dostat taxíkem nebo městskými autobusy, nebo se projít po pohodlných městských chodnících. Od schodů na vyhlídkovou plošinu jsou to necelé tři kilometry. Navzdory skutečnosti, že park má značky na Rudé slunce, doporučujeme vám k procházkám po parku dodatečně používat navigátor nebo si do smartphonu stáhnout offline mapy, například aplikace jako Organic Maps, OSM, Maps.me atd. ., a v nich si stáhněte body zájmu z naší mapy. Je lepší to udělat předem, protože internet v této části parku je velmi špatný. V krajním případě se můžete kolemjdoucích turistů zeptat na cestu.

  • Exkurze v Kislovodsku na Tripster.ru
  • Exkurze v Kislovodsku na Sputnik8.com
  • Výlety v Kislovodsku od cestovní kanceláře TEZ Tour
Přečtěte si více
Instalace a nastavení hloubky orby neseným pluhem: základní mechanismy a techniky

Druhý den byl na řadě další park, Red Rocks, tedy Red Rocks. No, nebo kameny, jak chcete. V zásadě by nebylo překvapivé, kdyby tou dobou už naše nadšení vyprchalo: Bůh ví, včera jsme v Údolí ohně viděli více těchto velmi červených kamenů, než jsme kdy doufali, že uvidíme za celý svůj život. Nicméně trubka volá a my samozřejmě jedeme. Koneckonců, ne nadarmo ekonomové tvrdí, že lidské potřeby jsou nekonečné? Znamená to tedy také potřebu krásy? ))

Red Rocks je velmi blízko Las Vegas, ne více než půl hodiny jízdy. Celá atrakce je vlastně jednosměrná cesta v podobě smyčky o délce 21 km, po které jsou vyhlídkové plošiny s malebnými výhledy. Navíc na této cestě není žádný kaňon jako takový. Pokud tomu dobře rozumím, dá se tam dostat pouze džípy s pohonem všech čtyř kol. Ale nic, jak se ukázalo, i když vůbec neopustíte civilizaci, kterou představuje pás asfaltu, můžete obdivovat spoustu zajímavých věcí.

Po výjezdu z města se nejprve táhne rovina. Ale co je hezké je, že zdejší poušť není tak bez života:

Zářivě žluté květy se táhnou podél cest a dále můžete vidět keře a některé další zelené květy. A to je velmi dobře, protože přítomnost vegetace dokáže rozveselit i rovnou, rovnou silnici. Tam to však stejně nebude dlouho trvat; v zorném poli se brzy objeví malebné skály:

Některé z nich jsou opravdu červené. Skvělé, nenechali jsme se oklamat..)) Blížíme se:

A teď už jsme zakotvili na parkovišti první vyhlídky:

Lákadlem je mohutná skála opravdu jasně červené barvy. Když jsme to celé zhltli očima, začneme nahlížet do detailů:

Počasí bylo prostě perfektní: nejen slunce, ale i mraky rozházené po obloze. Díky tomu se díky stínům z mraků plížících se po skalách krajina znatelně měnila téměř každých pět minut.

Na další vyhlídce bylo barevné schéma skal již jiné:

Zde koexistovaly červené a krémové vrstvy:

Zdá se, že tyto skály byly takto namalovány záměrně..))

Ale ve skutečnosti to všechno vytvořila příroda. Před miliony let zde zemská kůra praskala ve švech, úlomky se srážely a narážely do sebe, různé vrstvy stoupaly vzhůru (některé až 900 metrů) a tiskly se k sobě, načež to vše šťastně zkamenělo. Za jasně červenou barvu musíme jako obvykle poděkovat oxidům železa, za hladké tvary pískovcovou strukturu a erozi. Ale to je stručné a pokud někdo chce mrazivé detaily, tak prosím.

Pokud jsem to celé přeložil z angličtiny správně, bylo to takto. V paleozoické éře, před 600 miliony let, zde byl obecně oceán. Za dobu její existence se na jejím dně vytvořila více než dva a půl tisíce metrů mocná vápnitá ložiska, která byla následně obratně litifikována do vápence. A během druhohor, před 250 miliony let, kvůli tektonickým posunům začala zemská kůra stoupat. Tím vznikla ložiska mořské břidlice a pískovce a díky další izolaci této pánve a odpařování ložiska soli a sádrovce. Oxidace železných minerálů v sedimentech má za následek červené zbarvení některých hornin. Přibližně před 180 miliony let se klima nadále měnilo a oblast se stala pouští s obrovskými písečnými dunami o tloušťce půl míle. Tyto duny byly poté stmeleny uhličitanem vápenatým a oxidy železa do barevného kamene, který se nyní nazývá aztécký pískovec. Pak, před 65 miliony let, ještě existovalo období budování hor, nazývané podivným názvem „Laramie Orogeny“, a co je nejdůležitější, došlo k sérii posunů kůry, Keystone Thrust Fault, kvůli kterým starší, šedé sedimentární horniny vylezl na mladší červené. V důsledku toho vznikly tyto velkolepé vícebarevné skály, jako. ))

Přečtěte si více
Můžete jíst lososa syrového?

Nedaleko se uhnízdila skupina kamenů, ne tak světlé, ale také malebné:

Na dalším místě byla krajina opět odlišná od té předchozí:

Rostlin je zde minimum:

Jak to má v poušti být. )) Barevné kamínky jsou zde malé, ale také roztomilé:

Skála na poslední vyhlídce byla nejméně působivá, protože byla obrácena ke slunci:

Ale nic, ale byla tam nějaká flóra. Co zajímavého tedy roste v naší poušti?

Rostou tam úžasné rostliny juky:

Existuje několik velmi skvělých kaktusů:

Navíc, pokud se jich dotknou, vtip bude v doslovném smyslu slova:

To jsou ty trny..))

Existují také malé keře a některé podivné trávy:

. choulí se k roklím, zjevně je pro ně občas snazší tam dostat vodu.

V některých oblastech je tolik zeleně, že to ani nevypadá jako poušť:

Krajinu skvěle oživují žluté květy, které zde kvetou v trsech trávy:

S takovými a takovými květinami by měli být motýli a jsou tam:

Dalším hmyzem, který jsme chytili, byla kobylka v maskovací uniformě:

Podívejte se, jak chytře splývá s povrchem, najednou si toho nevšimnete. ))

Ale tato legrační auta jsou jasně viditelná odevšad, tak jasná:

Pravděpodobně na nich pořádají exkurze. ))

Obecně se nám Red Stones také moc líbili. A nejen my. Statistiky říkají, že tento park navštíví 1,2 milionu lidí ročně. Mimochodem, když jsem viděl toto číslo, okamžitě se mi vybavilo další: pamatujete si, kolik lidí ročně přijede do Las Vegas? 40 milionů! Co tedy těchto dalších 38 milionů občanů dělá, místo aby obdivovali tuto krásu? Rozumíš, jo? No ano, sedí v kasinech a přispívají svými penězi do fondu Beggarly Oligarchs :)) No, co mohu říci: dobře! Jinak by park nebyl přeplněný..)))

Na pokračování prozkoumáme Mohavskou poušť.. :)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button