Proč je kočka v Turecku posvátným zvířetem?
Asi patnáct milionů lidí nyní žije v Istanbulu, starobylém městě, jehož hradby si ještě pamatují staré jméno – Konstantinopol. Přinášejí do jeho života dopravní zácpy, hluk a shon. V metropoli je ale další milion obyvatel, kteří nikam nespěchají a mají ke všemu filozofický postoj. Tedy z pohledu kočky domácí, která si je naprosto jistá, že životní prostor patří jemu a majitel je jeho osobním sluhou. Takto cítí své město milion istanbulských koček. A co lidé? A lidé dělají vše pro to, aby tato důvěra jen posílila.
Cothambul
Ne nadarmo se Istanbulu říká město koček. Existuje dokonce anglická slovní hříčka zvaná Catstambul („Cotambul“ zhruba přeloženo). Protože tato zvířata jsou velmi milována, opečovávána a opečovávána. Kočky, které chodí samy a po ulicích, nejsou ve skutečnosti bezdomovci, ale jsou jakoby veřejným majetkem. Všichni je rádi krmí a ukrývají.
Pro takovou lásku existují rovnou dvě vysvětlení. Za prvé, historické: v dávných dobách byly téměř všechny budovy dřevěné, což znamená, že byly zamořeny myšmi a krysami. Přítomnost záchranných koček byla naléhavá potřeba. Časem potřeba zmizela, ale láska zůstala.
Za druhé, náboženské. Předpokládá se, že oblíbeným mazlíčkem zakladatele islámu byla kočka jménem Muizza. Podle legendy si kdysi prorok Mohamed dokonce ustřihl rukáv hábitu, na kterém Muizza tvrdě spal, aby ji nerušil.
Známý obrázek – kočka odpočívá ve výloze. Foto: Evgeny SAZONOV
Hlavní exponát
V každém případě obyvatelé Istanbulu věří, že kočky přinášejí štěstí, protože přitahují anděly (ale psi naopak anděly straší, takže jsou milováni mnohem méně).
Kočky si chodí, kam chtějí, dělají si, co chtějí, a spí, kde chtějí.
Tradiční obrázek je kočka sladce spící ve výloze drahého butiku. Mezi luxusní zboží. Kde sám sebe považuje za hlavní hodnotu.
V Istanbulu jsem sledoval jednoho zrzavého drzého nataženého uprostřed lavičky a na kraji se poslušně choulili lidé.
Další úplně usnul přímo na kraji rušné silnice. Začal se o něj bát – nemuseli by si ho všimnout a přejet ho. Je mi líto jak kočky, tak karmy. Pokusil jsem se tedy toho roztomilého drobečka lehce vytlačit z asfaltu. Zrzek líně otevřel jedno oko, neochotně se na mě podíval a znovu se namydlil do království Morpheus.
Musel jsem vzít kočku pod ruce a jednoduše ji přesunout na chodník.
Kocour okamžitě ztratil spánek a dlouho nadával ve své kočičí řeči. A jeho pohled mě pálil do zad, dokud jsem nezahnul za roh.
Tato kráska přichází do kavárny podle plánu. A vždy na ni čekají. Foto: Evgeny SAZONOV
Hej chlape!
Zrzky jsou zde opravdu milovány nejvíce. A barevnější. Kočky to vědí a otevřeně toho využívají.
V jedné jídelně mi řekli a ukázali na želvově zbarvenou kočičku, která jí shawarmu na obou tvářích, že její paní se chystá sem každou hodinu přijít na večeři. A pokud nenajde hotovou misku, je v rozpacích. Vsadím se, že tímto způsobem vychovává jiné snídaně a obědy.
Postavil jsem kočce pomník.
Láska ke čtyřnohým zvířatům jde tak daleko, že jim staví skutečné pomníky. Nejznámější je pomník kočky Tombili (z turečtiny – Kulatý obličej, to je tradiční název pro dobře živené mazlíčky). Proslavila se po celém světě díky svému zvyku dívat se na kolemjdoucí, lidsky se opírající o chodník. Fotografie v této póze se rozšířila po sítích a nasbírala stovky milionů lajků.
Světově proslulá Tombili a pomník na její počest. Foto: SOCIÁLNÍ SÍTĚ
V roce 2016 Tombili zemřela do jiného světa, ale její paměť zůstala. Nyní sladká dívka vždy udržuje pořádek v istanbulské čtvrti Kadikoy. Pokud ji pohladíte, úspěšný den je zaručen.
Lepší je ale pohladit živou kočku. A krmit. A přístřeší.
Všechny kočky, všechny kočky a všechna koťata totiž přitahují anděly.
A nejen v Istanbulu.
Přečtěte si také
Věková kategorie webu 18 +
Online publikace (webová stránka) je registrována Roskomnadzorem, certifikát El č. FS77-80505 ze dne 15. března 2021.
ŠÉFREDAKTOR OLESIA VYACHESLAVOVNA NOSOVÁ.
HLAVNÍ REDAKTOR STRÁNEK – KANSKY VIKTOR FEDOROVICH.
AUTOREM MODERNÍ VERZE EDICE JE SUNGORKIN VLADIMIR NIKOLAEVICH.
Příspěvky a komentáře čtenářů webu zveřejněny bez úprav. Redakce si vyhrazuje právo je ze stránek odstranit nebo upravit, pokud jsou tyto zprávy a komentáře zneužitím svobody médií nebo porušením jiných požadavků zákona.
Nakladatelství JSC Komsomolskaja Pravda. INN: 7714037217 OGRN: 1027739295781 127015, Moskva, st. Novodmitrovskaya, 2B, patro 8, pokoj. 800, tel. +7 (495) 777-02-82.
Výhradní práva na materiály zveřejněné na webových stránkách www.kp.ru v souladu s právními předpisy Ruské federace o ochraně výsledků duševní činnosti náleží vydavatelství JSC Komsomolskaja Pravda a nejsou předmětem použití jinými osobami v v jakékoli formě bez písemného souhlasu držitele autorských práv.
Nákup autorských práv a kontaktování redakce: [email protected]