Zpravy

Písmenné označení elektrických obvodů

Tato norma platí pro elektrické obvody, jakož i pro konstrukční dokumenty obsahující informace o prvcích, zařízeních a funkčních skupinách elektrických obvodů, prováděné ručně a automaticky ve všech průmyslových odvětvích, a stanoví typy konvenčních alfanumerických označení prvků, zařízení a funkčních skupin, jakož i jako pravidla pro jejich stavbu.

Norma se nevztahuje na železniční zabezpečovací, centralizační a zabezpečovací schémata.
Norma plně vyhovuje ST SEV 2182-80.
1. Obecná ustanovení
1.1. Konvenční alfanumerická označení (dále jen označení) jsou určena:

pro jednoznačné zaznamenání ve zkrácené formě informací o prvcích, zařízeních a funkčních skupinách (dále jen části objektu) a dokumentaci k objektu;

pro odkazy na odpovídající části objektu v textových dokumentech;
pro aplikaci přímo na objekt, pokud to umožňuje jeho konstrukce.

1.2. V závislosti na účelu a povaze přenášených informací jsou stanoveny následující typy označení:

nejvyšší úroveň – zařízení (doplňkové označení);
nejvyšší stupeň – funkční skupina (doplňkové označení);
konstruktivní umístění – konstruktivní označení (doplňkové označení);
prvek – označení pozice (povinné označení);
elektrický kontakt (doplňkové označení);

část předmětu, se kterou je tato část předmětu spojena, nebo umístění obrázku na dokumentu nebo informace o této části předmětu (označení adresy).

V závislosti na úplnosti přenášené informace může mít konvenční alfanumerické označení jednoduchou nebo složitou strukturu, tzn. struktura ve formě označení jednotlivých typů nebo ve formě složeného označení.

V případě potřeby je dovoleno používat označení a jejich kvalifikační symboly, jejichž typy nejsou touto normou stanoveny. Obsah a způsob zápisu takových označení musí být vysvětlen v dokumentaci k objektu (například na poli diagramu).

Definice pojmů používaných v normě jsou uvedeny v Referenčním dodatku 2.

1.3. Použití konvenčních alfanumerických označení v dokumentech je stanoveno pravidly pro provádění příslušných dokumentů (diagramy, výkresy, textové dokumenty atd.).

2. PRAVIDLA PRO KONSTRUKCI OZNAČENÍ

2.1. Pro konstrukci zápisů se používají velká písmena latinské abecedy, arabské číslice a také ty, které jsou uvedeny v tabulce. 1 znaky (kvalifikační symboly).

1. Označení nejvyšší úrovně – zařízení

2. Označení nejvyšší úrovně – funkční skupina

3. Označení designu

4. Označení prvku (označení polohy)

5. Označení elektrického kontaktu

6. Označení adresy

Označení je uvedeno v závorkách

Značky „0“ a „1“ se používají a čtou jako číslice „nula“ a „jedna“, s výjimkou případů, kdy se používají ve zjevných kombinacích písmen při vytváření označení pro zařízení a funkční skupiny, pokud to nevede k nepochopení zápisu.

2.2. Struktura notace

2.2.1. Konvenční alfanumerické označení se zapisuje jako posloupnost písmen, číslic a symbolů na jednom řádku bez mezer a jejich počet v označení není stanoven.

2.2.2. Sousední skupiny znaků jednotlivých označení, které mají samostatný sémantický význam, se dělí podle:

střídání písmen a číslic (například KS25, K2, 25KS, 2K);
tečka, pokud se skupiny skládají pouze z písmen nebo pouze číslic (například KS.A, 2.25).

Nezávislé sémantické skupiny sestávající z písmen a číslic v označení je povoleno oddělovat tečkou (například 01.A1.1312; 01.A.113.12).

Přečtěte si více

Proč auto plynule nezrychluje a neškube, když sešlápnete plynový pedál?

2.2.3. Digitální část, která má význam pořadového čísla, je dovoleno zapisovat stejným počtem číslic, přičemž nejvýznamnější číslice jsou vyplněny nulami, například A01, A02, . A25, . A99.

2.2.4. Složené označení je tvořeno sekvenčním záznamem označení různých typů. Označení obsažené ve složeném označení je zapsáno s kvalifikačními znaky podle tabulky. 1.

Struktura kompozitního konvenčního alfanumerického označení je uvedena v obecné podobě na Obr. 1.

2.2.5. Složené označení musí poskytovat vyčerpávající informace o části předmětu, jejíž označení je uvedeno jako poslední. Počet symbolů tvořících složené označení není stanoven.

2.2.6. Označení vyšší úrovně (zařízení nebo funkční skupina) a konstruktivní označení označují funkční nebo konstruktivní výskyt dané části předmětu v částech předmětu odpovídajících typů. Pořadí zápisu označení těchto typů je určeno pořadím výskytu, např. ?T1 = A2 – R5 – rezistor R5 je součástí zařízení A2, které je součástí funkční skupiny T1. Konstrukční uspořádání každé funkční části může být indikováno sekvenční aplikací designového symbolu. Například + 5.24 = A2 + B4 – R5 – rezistor R5 je umístěn v buňce B4 a je součástí zařízení A2, které je umístěno na rámu 24 ve stojanu 5.

2.2.7. Před označením zařízení, funkční skupiny nebo prvku na začátku složeného označení je dovoleno neuvádět odpovídající kvalifikační symbol, pokud to nevede k nepochopení označení. Například K1:2 je druhý kontakt relé K1.

Označení nejvyšší úrovně

Téměř všechny UOS, veškerá radioelektronika a elektrotechnické výrobky vyráběné průmyslovými organizacemi a podniky, domácími řemeslníky, mladými techniky a radioamatéry, obsahují určité množství různých nakupovaných elektronických součástek a prvků vyráběných převážně domácím průmyslem. Ale v poslední době se objevuje tendence používat elektronické součástky a součástky zahraniční výroby. Jedná se především o PPP, kondenzátory, rezistory, transformátory, tlumivky, elektrické konektory, baterie, HIT, spínače, instalační produkty a některé další typy elektronických zařízení. Nakupované součástky použité nebo vlastní výroby elektrických elektronických součástek se nutně promítají do schémat zapojení a instalace elektrických zařízení, do výkresů a další technické dokumentace, které jsou prováděny v souladu s požadavky norem ESKD. Zvláštní pozornost je věnována schématům elektrických obvodů, která určují nejen základní elektrické parametry, ale také všechny prvky obsažené v zařízení a elektrické spoje mezi nimi. Chcete-li porozumět a číst schémata elektrických obvodů, musíte se pečlivě seznámit s prvky a součástmi v nich obsaženými, přesně znát rozsah použití a princip fungování příslušného zařízení. Informace o použitých zdrojích energie jsou zpravidla uvedeny v referenčních knihách a specifikacích – seznam těchto prvků. Spojení mezi seznamem komponent ERE a jejich grafickými symboly se provádí pomocí polohových označení. Pro konstrukci konvenčních grafických symbolů ERE se používají standardizované geometrické symboly, z nichž každý se používá samostatně nebo v kombinaci s jinými. Navíc význam každého geometrického obrázku v symbolu v mnoha případech závisí na tom, s jakým dalším geometrickým symbolem je v kombinaci použit. Standardizované a nejčastěji používané grafické symboly ERE ve schématech elektrických obvodů jsou na Obr. 1. 1. Tato označení platí pro všechny součásti obvodů, včetně elektrických součástí, vodičů a spojení mezi nimi. A zde je nanejvýš důležitá podmínka správného označení stejného typu elektronických součástek a výrobků. K tomuto účelu slouží polohová označení, jejichž povinnou součástí je písmenné označení typu prvku, typ jeho provedení a digitální označení čísla ERE. Ve schématech je také použita doplňková část označení polohy ERE, udávající funkci prvku, ve formě písmene. Hlavní typy písmenných označení pro obvodové prvky jsou uvedeny v tabulce. 1.1. Označení na výkresech a schématech prvků obecného použití se vztahují ke kvalifikačním, určujícím druh proudu a napětí. typ zapojení, způsoby ovládání, tvar impulsu, typ modulace, elektrické zapojení, směr přenosu proudu, signál, tok energie atd. V současné době obyvatelstvo a obchodní síť používá značné množství různých elektronických přístrojů a zařízení, rozhlasových a televizních zařízení, které vyrábí zahraniční společnosti a různé akciové společnosti. V obchodech lze zakoupit různé druhy ERI a ERI se zahraničním označením. Stůl 1. Tabulka 2 poskytuje informace o nejběžnějších ERE cizích zemí s odpovídajícím označením a jejich analogy vyráběné v tuzemsku. Obr 1.1 Symboly grafických symbolů elektrického výkonu v elektrických, rádiových a automatizačních obvodech 1—pnp struktura tranzistoru v pouzdře, obecné označení; 2 — tranzistor n-p-n struktury v pouzdře, obecné označení, 3 — polem řízený tranzistor s pn přechodem a n kanálem, 4 — polem řízený tranzistor s pn přechodem a p kanálem, 5 — unijunkční tranzistor s bází typu n, b1 , b2 — svorky báze, e – svorka emitoru, 6 – fotodioda, 7 – usměrňovací dioda, 8 – zenerova dioda (dioda lavinový usměrňovač) jednocestný, 9 – termoelektrická dioda, 10 – diodový dinistor, uzamykatelný v opačném směru; 11 — zenerova dioda (dioodolavinový usměrňovač) s obousměrnou vodivostí, 12 — triodový tyristor; 13 – fotorezistor; 14 – proměnný rezistor, reostat, obecné označení, 15 – proměnný rezistor, 16 – proměnný rezistor s odbočkami, 17 – trimovací odpor-potenciometr; 18 – termistor s kladným teplotním koeficientem přímého ohřevu (topení), 19 – varistor; 20 – konstantní kondenzátor, obecné označení; 21 – polarizovaný konstantní kondenzátor; 22 — oxidový polarizovaný elektrolytický kondenzátor, obecné označení; 23 – konstantní rezistor, obecné označení; 24 – konstantní odpor s jmenovitým výkonem 0 W; 05 – konstantní rezistor o jmenovitém výkonu 25 W, 0 – konstantní rezistor o jmenovitém výkonu 125 W, 26 – konstantní rezistor o jmenovitém výkonu 0 W, 25 – konstantní rezistor o jmenovitém výkonu 27 W, 0 – konstantní rezistor se jmenovitým ztrátovým výkonem 5 W, 28 – konstantní odpor se jmenovitým ztrátovým výkonem 1 W; 29 – konstantní odpor s jednou symetrickou přídavnou odbočkou; 2 – konstantní odpor s jednou asymetrickou přídavnou odbočkou; Obr 1.1 Symboly grafických symbolů elektrického výkonu v elektrických, rádiových a automatizačních obvodech 33 — nepolarizovaný oxidový kondenzátor; 34 — průchozí kondenzátor (oblouk označuje pouzdro, vnější elektrodu); 35 — variabilní kondenzátor (šipka označuje rotor); 36 — trimovací kondenzátor, obecné označení; 37 – varikonda; 38 — kondenzátor pro potlačení šumu; 39 – LED; 40 – tunelová dioda; 41 — žárovkové osvětlení a signální lampa; 42 — elektrický zvonek; 43 – galvanický nebo bateriový prvek; 44 – elektrická komunikační linka s jednou větví; 45 – elektrická komunikační linka se dvěma větvemi; 46 – skupina vodičů připojených k jednomu elektrickému přípojnému bodu. Dva dráty; 47 – čtyři vodiče připojené k jednomu elektrickému přípojnému bodu; 48 – baterie vyrobené z galvanických článků nebo dobíjecí baterie; 49 – koaxiální kabel. Obrazovka je připojena k tělu; 50 – vinutí transformátoru, autotransformátoru, induktoru, magnetického zesilovače; 51 – pracovní vinutí magnetického zesilovače; 52 — ovládací vinutí magnetického zesilovače; 53 – transformátor bez jádra (magnetické jádro) s trvalým připojením (tečky označují začátek vinutí); 54 — transformátor s magnetodielektrickým jádrem; 55 — induktor, tlumivka bez magnetického obvodu; 56 – jednofázový transformátor s feromagnetickým magnetickým jádrem a stíněním mezi vinutími; 57 — jednofázový třívinutý transformátor s feromagnetickým magnetickým jádrem s odbočkou v sekundárním vinutí; 58 — jednofázový autotransformátor s regulací napětí; 59 – pojistka; 60 – pojistkový spínač; 61 – pojistkový odpojovač; 62 — připojení odnímatelného kontaktu; 63 – zesilovač (směr přenosu signálu je označen horní částí trojúhelníku na vodorovné komunikační lince); 64 — kolík odnímatelného kontaktního spojení; Obr 1.1 Symboly grafických symbolů elektronické elektrické energie v elektrických, rádiových a automatizačních obvodech 65 – zdířka rozebíratelného spojení, 66 – kontakt rozebíratelného spojení např. pomocí svorky 67 – kontakt trvalého spojení např. pájením 68 – jednopólový tlačítkový spínač se samočinným nulováním zapínací kontakt 69 – rozpínací kontakt spínacího zařízení, obecné označení 70 – kontakt spínacího zařízení (spínač, relé), obecné označení. Vypínač je jednopólový. 71 – kontakt spínacího zařízení, obecné označení. Jednopólový dvojitý spínač. 72— třípolohový spínací kontakt s neutrální polohou 73 — zapínací kontakt bez samočinného resetu 74 — tlačítkový spínač s rozpínacím kontaktem 75 — tlačítkový vytahovací spínač se zapínacím kontaktem 76 — tlačítkový spínač se zapínacím kontaktem návratové tlačítko, 77 — tlačítkový spínač s vypínacím kontaktem 78 — tlačítkový spínač s návratem druhým stisknutím tlačítka, 79 — elektrické relé se spínacími a spínacími kontakty, 80 — relé polarizované pro jeden směr proudu ve vinutí s neutrální polohou 81 — relé polarizované pro oba směry proudu ve vinutí s neutrální polohou 82 — relé elektrotermické bez samonávratu, s návratem sekundárním lisováním tlačítka, 83 – odpojitelná jednopólová přípojka 84 – zásuvka pětidrátového kontaktního konektoru 85 – kolík kontaktu rozebíratelné koaxiální připojení 86 – zásuvka kontaktního připojení 87 – kolík čtyřvodičového připojení 88 – zásuvka čtyř -drátové zapojení 89 – jumper spínací jistič Tabulka 1.1. Písmenné označení prvků obvodu Pokračování tabulky 1.1