Krmení včel na jaře

Včely začínají snášet snůšku, uklízet hnízdo a domov. Vyhazují mrtvoly mrtvých včel a odpadky z úlu. Vynakládají na to hodně úsilí a energie. Potřebují pomoc.

Bez ztrácení času jsem ihned po letu zahájil rychlou prohlídku rodin. Zkoumám to v klidu, bez zbytečných pohybů a hluku. Odstraňuji všechny prázdné plásty, které nezakryly včely. Opotřebované, plesnivé, tmavé plásty nenechávám v úlu ani jeden den. Škrabkou odstraňuji odumřelé dřevo a odpadky, čistím dno úlu, protože mrtvoly včel v horku hnijí, vytvářejí nepříjemný zápach a slouží jako původci infekčních chorob. Pak jsem nahoře a po stranách dal izolaci – polštáře vycpané suchým mechem. Poté včely několik dní neruším.

Za slunečných jarních dnů včely vylétají z úlů. Po očistném letu občas najdu v hnízdě „hrbáče“, což znamená, že v rodině je královna tinder. Abych zachránil rodinu, přesunu všechny rámky se včelami na stranu 5-10 metrů a setřesu včely k zemi. Po zahřátí se včely vrátí do svého úlu a královna troud zůstane na zemi. V úlu ale nejsou žádné plástve ani potrava. A včely se shromažďují ve skupině někde na stěně úlu, sedí, hladoví. Po dni nebo dvou sbírám tyto hladové, usedlé včely do krabice a nalévám je na rámky jakékoli rodiny. Hostitelské včely přijímají hladovějící hmyz bez boje. Po nějaké době se také zapojují do aktivní práce při sběru potravy a péči o potomstvo.

Stává se to tak. Nejprve odstraním včelí královnu. Pak vezmu tři nebo čtyři rámky se včelami, nejlépe s medovými nožičkami. (Pokud je med uzavřený, pak použijte ostrý nůž nahřátý v horké vodě, abyste pečeť odstranili). Tyto rámky odnáším do prostorného úlu, ve kterém je včelstvo. Tam, za membránu, v kapse, umístím tyto rámy.

V původním úlu zůstalo několik včel. Sbírám je do krabice a setřepu je z horní části rámků pro včely bez matky. Oddělovací bránici trochu nadzvednu, aby byl zespodu volný východ pro včely. Hostitelské včely, které cítí vůni medu za bránicí, jdou tam a vezmou med. K žádným bojům s osiřelými včelami nedošlo. Za den nebo dva budou nastavené rámečky prázdné. Hostitelské včely z nich vyčistí případný obnažený med. Včely bez královny se stěhují do včelího hnízda s královnou. Touto technikou se obyčejné včelstvo zvětší o létající včelu, což přispívá k lepšímu využití jarních medonosných rostlin.

Stává se, že během zimování královna v rodině uhyne. Někteří včelaři se snaží zachránit osiřelé včely chovem nové matky. Taková rodina je málo užitečná. Koneckonců, bude trvat déle než měsíc, než královna vyjde, proletí se a začne odčervovat. Ano, vypěstování mladých včel potrvá ještě měsíc. Čas sběru medu v létě přijde vniveč. Taková rodina si nezajistí ani jídlo na zimu.

Okamžitě přikládám osiřelé včely do jiné rodiny. Přesunu rámky se včelami a položím je na stranu běžného včelstva. Někdy je ohrazuji medovníkovým rámem. Přes noc se včely usadí a spojí se. A rodiny posílené létající včelou rychle nabírají síly a v létě nasbírají hodně medu.

Stává se, že ze zimy zůstávají slabé rodiny. Jejich hnízda zabírají dvě nebo tři ulice a malé hnízdo mláďat. Od takové rodiny nečekejte med. Spojuji je dva do jednoho i bez nálezu dělohy. Na začátku jara se včely spojují bez boje. A královnu si vyberou sami: tu nejlepší nechají, nejhorší zabijí. Posílená rodina se nerojí a nasbírá hodně medu.

Jarní krmení včel

Obvykle se včelaři, včetně mě, snaží zajistit včelám před zimou potřebné množství potravy: někdo víceměděnými plásty, někdo cukrovým sirupem. Ale nevěnujeme pozornost tomu, zda je v plástech včelí chléb. Ostatně od začátku zimy se včely živí pouze medem. Koncem února se v rodinách objevuje snůška. K přípravě mléka pro krmení larev včelí kojenci rozpouštějí bílkovinnou a vitamínovou potravu – včelí chléb – s medem. Pokud je v plástech nedostatek bílkovin a vitamínové potravy, připravují mléko na úkor svého těla – tukového těla. Hladovění bílkovin nutí včely jíst i obsah plnohodnotných larev a kukel.

Následkem kanibalismu se včely velmi opotřebovávají, odumírají, růst plodu se snižuje, nebo se dokonce úplně zastaví, včelstvo onemocní a často hyne.

Stalo se to na mém včelíně. Na jaře po obletování včel jsem nechal dvě slabá včelstva na čtyřech rámcích. V plástech měli med a malé plodové tlapky. Jedné rodině jsem dodal teplý celoměděný rám. Jiná rodina dostala rám, ve kterém byla na plástu malá vrstva zakrytého medu, zbývající buňky byly všechny naplněny včelím chlebem.

Vlhké, chladné dny pokračovaly. Nejprve otevřel hnízdo jedné rodiny, kterému daroval rám s trochou medu, ale s bohatým chlebem. Překvapily mě: na všech plástech bylo hodně včel a všechny buňky zbavené medu byly naplněny plodem, dokonce i na krajním rámku byl plod. Dal jsem jim další dva rámečky s medem. Poté jsem hnízdo rozšířil umělým voskem. Včely rychle stavěly plástve, vychovávaly mladé včely a v létě produkovaly prodejný med.

V druhé rodině nejsou vidět žádné včely. Včely se položeného rámku s medem nedotýkaly. Jen uprostřed hnízda na jednom plástu bylo několik buněk s plodem, které je přikryla malá skupinka včel a zahřívala ještě mladý plod. Je jasné, že měli hladovění bílkovin, a to vedlo rodinu k smrti.

Předzimní krmení včel

Poté se držím pravidla: při přípravě včel na zimu by v hnízdě měly být vždy dva nebo tři rámky s chlébem.

Nejčastěji dochází k proteinovému hladovění včel ve včelstvech pozdních rojů nebo vrstevnic. Nemají čas udělat si zásoby na zimu, musí jim pomoci včelař.

1. Vezmu extra rámky s chléb ze silných rodin a vložím je do úlu mladé rodiny.

2. Když nejsou rámky s chlébem, nasbíraný suchý pyl rozdrtím na prášek, smíchám s medem ve stejných dávkách, dám na den až dva na teplé místo, často míchám, aby se pyl v medu rozpustil. Tekutou dužinu pak namažu do plástů a umístím do hnízda plodiště.

3. Když není zásoba pylu, vybírám z vyhozeného plástu včelí plást. Nejdříve jsem ostrým nožem odřízl vršky buněk, poté jsem buňky s včelím chlebem (pokud nejsou moc znečištěné cizorodými látkami) vložil přes mlýnek na maso. Tuto pastu smíchám s medem, trochu zahřeji, také namažu do plástů a dám včelám.

4. Někdy krmím medovým chlebem a medovo-pylovou dužinou v roztoku cukrového sirupu. Na litr sirupu dávám dvě až tři polévkové lžíce. Včely ochotně berou tento protein-vitamínový doplněk a úspěšně odchovávají plod. Potřebný je zejména na jaře, kdy je v hnízdech hodně plodu, ale není dostatek bílkovinné potravy a včely ještě nestačily přinést dostatečné množství pylu z časných jarních květů.

Co dělat, když na včelnici není včelí chléb ani pyl? Musíme hledat náhradníky. Mohou to být sójová mouka, pivovarské nebo pekařské droždí, sušené mléko. Obsahují lehce stravitelné bílkoviny, vitamíny a další prospěšné látky.

Na přípravu jídla si vezmu tři díly nízkotučné sójové mouky, jeden díl suchých pivovarských nebo pekařských kvasnic (k zabití kvašení vařím asi pět minut droždí rozpuštěné ve vodě) a jeden díl sušeného odstředěného mléka. Vše zalijte rozpuštěným medem a důkladně promíchejte, dokud nevznikne těstovitá pasta. Aby byly včely ochotnější brát tuto směs, přidávám do ní 15 procent pylového prášku. Tato směs obsahuje všechny látky potřebné pro vývoj plodu. Můžete si připravit jinou směs: do 1 litru cukrového sirupu přidejte 20 g sójové mouky, 10 g pivovarských kvasnic a 100 g smetanového plnotučného mléka.

Když včely po obletování krmím, přidávám k tomu výluh z česneku – jako prevence nosematózy. Všiml jsem si, že česnek má škodlivý vliv i na roztoče varroa a jeho larvy. Česnekový nálev připravím takto: 50 g oloupaných a rozmačkaných stroužků česneku dám do půllitrové skleněné nádoby, zaliji vroucí vodou a nechám 4-5 hodin louhovat v teplé troubě. Přefiltruji přes gázu a nálev je hotový. Přidám do 1 litru sirupu, 4-5 polévkových lžic (80-100 g). Včely znatelně sílí.

Když není v zásobě medovníkový plást, pak připravuji pro včely medovo-cukrové těsto – kandi. Zvláště účinné je krmení cukrovím včelám trpícím nosematózou. Snědí to ochotně a polepší se. Zatímco cukrový sirup není vždy přijat. Cukrový sirup navíc hnízdo ochlazuje a zvyšuje vlhkost v úlu.

Léčivé kandi připravím takto: Dva díly květového medu zahřeji ve vodní lázni na 40-60°C a smíchám se čtyřmi díly moučkového cukru. Do vzniklého hustého těsta přidám 4 gramy fumagillinu na 1 kg kandi. Dortíky kandi o hmotnosti 200 gramů zabalím do gázy a položím na rámy nad klub – pod plátno nebo bez gázy, položím na připravenou síťovinu a přikryji nepromokavým papírem nebo plátnem. Pokračuji v tomto krmení tak, jak se jí, dokud se rodina úplně nezotaví. Pro krmení zdravých včel přidávám na 1 kg kandi 5 gramů pylu nebo sušeného odstředěného mléka. Konzumací této potravy včely intenzivně plodí.

Na jaře po prvním proletu občas najdete na přední stěně úlu vrstvu ledu, která vytváří v úlu vlhko a chlad. Někteří včelaři udělají díru do stropu, ohnou kus plátna na okraji nebo vyříznou štěrbinu do stropu. To pomáhá rychleji odstranit vlhkost z úlu. Zde ale musíme počítat s tím, že pokud je průduch proveden směrem od hole, na vnějším rámu, pak se vlhký vzduch po dráze pohybu ochladí a než se dostane k jamce, usadí se na studeném plástu. Přínos z takové zásuvky je zanedbatelný.

Včelí klub se chladu nebojí. Suchý studený vzduch včelám nemrzne, ale zamrznou, pokud je úl vlhký.

Omezení zásuvky

Pro vytvoření lepších podmínek pro rozvoj slabého včelstva na jaře jsem po obletu včel v jednostěnném úlu umístil na boční stěnu izolační polštářek a následně přepážku (u dvoustěnného úlu dělám neumisťujte izolační polštář a membránu). Poté jsem vedle bránice umístil 5-4 rámky se včelami a plodem a další rámek s prázdnými buňkami, aby do něj královna nakladla vajíčka. Uzavírám je druhou membránou. Potom za ni položil tři rámečky s jídlem: med a chléb. Za ně umístím třetí přepážku a zbytek úlu naplním izolačním materiálem.

Při tomto rozdělení hnízda zůstává hlavní část včel na rámcích s plodem, ale část včel je na rámcích s potravou. Aby se včely mohly pohybovat z jednoho oddílu do druhého, nedovolím, aby oddělovací membrána dosáhla dna o 8-10 mm. Potravu při konzumaci včely sedící na rámcích s potravou ohřívají, zkapalňují a připravují potravu pro odchov plodu. Toto omezení hnízda umožňuje včelám vytvořit v plodišti co nejpříznivější tepelné podmínky a podněcuje královnu a včely k úspěšnému rozvoji snůšky v předjaří, kdy jsou ještě často chladné dny. S nástupem teplého stabilního počasí odstraním dělící bránici a k ​​dalšímu vývoji rodiny dochází běžným způsobem.

Takové omezení hnízda ve slabých rodinách dává dobrý výsledek v oblastech s teplým a průměrným klimatem, ale tady v Bělorusku může příroda kromě pozitivního dát i nežádoucí: po teplém dni v noci zamrzne, pak včely sedící na krmných rámcích zmrznou a rozpadnou se, zemřou. Aby k takovým ztrátám nedocházelo, musí včelař večer určit, zda bude teplo nebo zmrzlo. Před mrazivou nocí je pak potřeba přenést rámky s potravou a včelami do plodiště a zvýšit izolaci.

Denis Sergejevič Mastitskij.

Přečtěte si další články na toto téma zde.

navštivte naše fórum o medu a včelách

Jaro je pro včely aktivním obdobím, kdy je potřeba nabrat síly na nadcházející medobraní, které se koná většinou v červenci. Účelem krmení včel na jaře je: doplnění zásob potravy; stimulovat kladení vajíček dělohou; léčit některé nemoci a předcházet jim pomocí speciálních doplňků; zlepšit kvalitu medu, jeho vůni a chuť; zvýšit budoucí produktivitu včelstva.

Předjaří často provází nestabilní počasí, v přírodě nejsou úplatky, včelám po přezimování zbývá v hnízdech málo a včely často vycházejí ze zimování oslabené. Takto oslabené včely často hynou, když vylétají pro nektar a nemohou se vrátit do svého úlu. Aby tomu včelař zabránil, doplňuje včelstvu zásoby potravy.

Včelaři to začínají dělat po prohlídce včelína (hlavní jarní kontrola včelstev).

Podstatou včelařova jednání v předjaří je kontrola stavu včel po přezimování; zabránit silnému přehřátí, zajistit větrání; Brzy na jaře potřebuje hmyz vyčistit střeva za tímto účelem, provádí se očistný let; pro urychlení letového období obklopte úl dřevěnými rámy a sklem; naplňte krmítka různými druhy potravin.

Krmení před prvním letem

Před očistným letem se včely začnou krmit pouze v případě, že je v hnízdě snůška. To lze zjistit dotykem ruky pod polštářem podle tepla, které se uvolňuje z hnízda. Pokud je snůška, včely vynakládají mnoho energie na krmení larev a udržování stabilní teploty v hnízdě v rozmezí 33-35 stupňů. To vede k prudkému nárůstu spotřeby krmiva.

Brzy na jaře, před letem, se používá sušený med nebo cukrovo-medové těsto, tvarované do plochých koláčů o hmotnosti 0,7-1 kg. Musíte jej zabalit do gázy nebo čistého papíru a umístit pod plátno na rám poblíž hnízda. Na rám hnízda můžete také umístit ploché plástve, předehřáté v teplé místnosti. Med je potřeba částečně vytisknout. Přes rámy hnízda položte 2-3 tenké laťky a na ně položte plástev s medem.

Pokud v hnízdech není chléb nebo je v přírodě málo pylu, pak použijte směs Gaidak. K tomu použijte nízkotučnou sójovou mouku, sušené odstředěné mléko a pivovarské nebo pekařské droždí. Tyto přísady je nutné smíchat v poměru 3:1:1. K přilákání včel je efektivní do takové směsi přidat včelí chléb. Aby se včelám lépe vyčistila střeva od výkalů nahromaděných přes zimu, lze jim podávat kyselé hnojivo. K tomu připravte sirup z cukru a vody v poměru 1:1,5, přičemž na každý kilogram krystalového cukru přidejte 2 g kyseliny citronové. Pokud používáte ocet, pak na kilogram cukru budete potřebovat 25 g 9% nebo 40 g 6% produktu. Chcete-li povzbudit včely, aby létaly kolem, můžete použít tekutý med. K jeho přípravě použijte část medu a 1-2 díly vody. Pokud počasí není příznivé pro první let, pak můžete dát včelám hustý med. Pro jeho přípravu vezměte 9-10 dílů medu na jeden díl vody.

Krmení po prvním letu

Po očistném letu je pro udržení vývoje včelstev nutné podat podnětné nebo terapeutické a profylaktické tekuté krmení. Cukrový sirup v koncentraci 1:1 se teplý nalévá do předem připravených čistých krmítek. Včely ochotněji volí sirup z nadrámkových krmítek, jejichž konstrukce umožňuje nalévat sirup bez kontaktu se včelami a kontrolovat spotřebu sirupu. Obvykle se tekuté krmení rozděluje večer po malých dávkách (300-500g), aby si včely přes noc vybraly z krmítek veškerý sirup. Včely nebudou mít čas vybrat velké porce, zbývající sirup vychladne a zkysne. K přípravě cukrového sirupu je třeba vařit vodu. Každý druhý den by se mělo tekuté hnojení opakovat.

Proč by se včelám neměl v chladném počasí podávat sirup?

Když nastane chladné počasí nebo je některý den příliš chladný na to, aby včely vylétly, neměly by se včelám podávat tekuté potraviny. Přítok sirupu do hnízda způsobí, že včely vyletí do mrazu, za letu zmrznou a stovky jich padnou mrtvé k zemi. Tekutá potrava povzbuzuje včely, aby vylétly z úlu a zjistily, odkud potrava pochází.

Pokud je však nutné přikrmovat včely v chladném jarním počasí, pak by měl být sirup distribuován do rodin večer. Medový sirup (síto) je vhodné připravit v poměru 0,5 6 1 nebo 1:1 a teplý po malých dávkách (250-300 ml) nalévat do dřevěných nadrámových krmítek. Včely budou mít čas vybrat takové porce sirupu přes noc. Krmení tekutinou v chladném počasí částečně kompenzuje nedostatek vody nutné pro přípravu potravy pro larvy.