Co dělat, když zemře domácí mazlíček? Rady veterinářů z Astrachaňsku
Co dělat a kam jít, když vám zemřela milovaná kočka nebo pes? Vzít lopatu a zakopat tělo na vile nebo na dvoře pod nejbližším stromem je zakázáno a hrozí mu pokuta v řádu několika tisíc rublů. Podle pravidel Rosselchoznadzoru za to můžete být potrestáni, protože bohužel už to není věrný pes ani milá roztomilá kočka, ale biologický odpad.
Nebudeme se zabývat nelegálními způsoby řešení problému. V současné době existuje pouze jedno oficiální řešení – kremace. Dnes mnoho veterinárních klinik nabízí tuto službu. Je, jak říkají pravidla, povinná. Ne všichni majitelé zvířat jsou však připraveni se k ní uchýlit, především proto, že tento postup není levný.
Dopisovatel z Astrachaň 24 kontaktoval jednu z veterinárních klinik a zjistil, kolik stojí pohřeb milovaného mazlíčka.
Zvířata jsou zpravidla přijímána ke kremaci pouze od majitelů, zatímco veterináři si mohou na místo přijet vyzvednout i zesnulého mazlíčka. Za to budete muset zaplatit přibližně 500 rublů. Cena kremace se vypočítává na základě hmotnosti zvířete. Minimální částka je 600 rublů, platí pro zvířata do 5 kg. Pokud hmotnost přesáhne 5 kg, budete muset za každý další kilogram zaplatit dalších 100 rublů.
„Při vyzvednutí zvířete z kliniky se zaznamenají všechna data, vydá se potvrzení a poskytne se fotoreport (přes WhatsApp, e-mail atd.). V případě individuální kremace se popel vrátí majiteli a majitelé zvířete s ním pak naloží, co chtějí. Popel je sterilní a lze jej dlouhodobě skladovat. Nejčastěji se však popel pohřbí. Pokud je kremace obecná, popel se nevrací,“ uvedla Taťána, majitelka jedné z veterinárních klinik, kde se kremační zákrok provádí.
Existují dva typy kremace – obecná a individuální. Obecná kremace zahrnuje likvidaci několika zvířat najednou, zatímco individuální kremace zahrnuje pouze jedno. Za kremaci jednoho domácího mazlíčka budete muset zaplatit více než 3 tisíce rublů.
„Kremace je nejlepší metoda dezinfekce. Ne všechna zvířata umírají stářím, mnoho jich umírá na různé nemoci, včetně těch způsobených viry, sporami, bakteriemi. Po pohřbení se dostanou do půdy a po území je roznášejí jiná zvířata, například hlodavci nebo toulaví zvířata. To je nebezpečný cyklus infekcí.“
Lidé o tom obvykle nepřemýšlejí, chtějí ušetřit peníze a pod rouškou noci, když je nikdo nevidí, pohřbívají své domácí mazlíčky na dvoře, v předzahrádce nebo na dači. Takto se například šíří mor – pro zvířata velmi nebezpečná nemoc.
„Kremace, spalování – zabije všechno, i popel je na konci sterilní. Kromě popela a minerálů, které se nespalují, nic jiného nezůstane,“ říká specialista.
Nejčastěji jsou na veterinární kliniky k kremaci vozeny kočky a psi, ale jsou tu i jiná zvířata – králíci, myši a morčata. Podle specialisty nejsou obyvatelé Astrachaně vždy ochotni za zákrok zaplatit, zejména starší lidé, kteří si tuto částku nemohou dovolit a veterinářům přímo řeknou, že mrtvolu vyhodí. Někteří jsou vstřícní.
„Pokud chce člověk vyjádřit svou lásku k domácímu mazlíčkovi, tak to už takto vyjadřuje. Zaprvé proto, že zvíře nevyhazuje, pokud ho nemá jak pohřbít,“ říká Taťána.
Po spálení zůstává popel, ale není možné ho rozptýlit. Majiteli se odevzdává v nádobách na „lékařský odpad“ – plastové nádobě, která nepropouští vodu ani vzduch.
„Například mlýnek se používá ke zpopelňování lidí. Popel je prachovitý. U zpopelňování zvířat to neplatí. Při zpopelňování zvířat zůstávají větší ostatky, zejména úlomky kostí. Množství popela se v závislosti na velikosti zvířete může pohybovat od malé sklenice o hmotnosti 250 g (kočky a malí psi) až po 3–5 kg,“ říká veterinář.
V každém případě, zda zvíře pohřbít nebo zpopelnit, je na majiteli domácího mazlíčka, ale co dělat, když uhyne bezdomovecké zvíře? V tomto případě pomohou služby energetiky, které sbírají mrtvá těla. Pokud si tedy na ulici náhle všimnete mrtvé kočky nebo psa, zavolejte na odbor energetiky na číslo 54-64-81 nebo na Clean City na číslo 56-26-18.