Krmné kvasnice pro skot: chemické složení, dávkování, návod k použití.

Vzhledem k rychlému růstu produktivity zvířat v moderních mléčných komplexech jsou krmné strategie zaměřeny na uspokojení energetických potřeb zvýšením spotřeby vysokoenergetické stravy s nízkým obsahem vlákniny a vysokým obsahem rychle fermentovatelných sacharidů.

Tento způsob krmení má okamžitý pozitivní vliv na produkci mléka. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu však zaměření na krmení koncentrátem vede k mnoha negativním důsledkům pro zdraví, welfare a produktivitu dojnic. Zahrnutí rychle fermentovatelných sacharidů podporuje tvorbu velkého množství mastných kyselin s krátkým řetězcem. Jejich další metabolismus vede ke ztrátě bachorové pufrační kapacity a snížení pH. Dlouhodobé a časté snižování pH v bachoru má negativní dopad na zdraví zvířete vedoucí ke stavu zvanému subakutní bachorová acidóza.

Diagnostika bachorové acidózy v podmínkách farmy je obtížná, protože klinické příznaky onemocnění jsou jemné a objevují se s rozvojem patologického stavu. Odborníci mohou sníženou produktivitu zvířat připisovat jiným rizikovým faktorům na farmě. Klinické nálezy na zvířatech, které mohou být zajímavé pro veterinární lékaře při diagnostice acidózy, zahrnují: špatný stav zvířat, sníženou imunitní odpověď, zvýšený výskyt infekčních onemocnění a onemocnění paznehtů. Při posmrtném vyšetření zvířat se zjišťuje mechanické poškození sliznice bachoru a také abscesy v játrech, jejichž prevalence může dosahovat více než 30 % vyřazených krav.

V oblasti výživy skotu se tedy neustále hledají účinná řešení k vyrovnání problémů s acidózou bez ztráty produktivity dosažené používáním vysokoenergetických diet. Jedním z nejmodernějších a nejjednodušších řešení je použití živých kvasnic jako krmné přísady.

Živé kvasinky dokážou změnit prostředí v bachoru využitím dostupného kyslíku ve svém životě. Tvorba anaerobního prostředí v bachoru napomáhá ke zvýšení počtu a aktivity celulolytických bakterií, udržení bachorového pH a zlepšení trávicích funkcí.

Tým vědců z Francie analyzoval více než 150 produkčních pokusů s použitím živých kvasinek kmene Saccharomyces cerevisiae u různých druhů přežvýkavců po celém světě. Pečlivá analýza dat ukázala, že živé kvasinky mají pozitivní vliv na pH a produktivitu bachoru. Vědci poukazují na variabilitu získaných dat v závislosti na vnějších faktorech ovlivňujících dobytek během experimentu. V tomto ohledu si odborníci z týmu VIC dali za úkol posoudit dopad a efektivitu použití krmné přísady LEVISEL SC TITAN PLUS, která obsahuje živý kmen kvasinek Saccharomyces cerevisiae I-1077, v podmínkách produkčních zkušeností u jednoho chovného dobytka. podnik ve střední oblasti Ruské federace.

Navzdory výše uvedenému materiálu bylo úkolem potvrdit pozitivní zkušenost s použitím živých kvasinek na stádu skotu v Rusku.

Pro stanovení účinnosti použití doplňkové látky LEVISEL SC TITANIUM PLUS byly na principu analogů vybrány dvě skupiny holštýnských zvířat. Celkový počet zvířat byl 136 zvířat (pokusná skupina – 67 zvířat; kontrolní skupina – 69 zvířat Selekce zvířat do pokusné a kontrolní skupiny byla provedena v souladu se zásadou shody průměrného dne dojení, který byl v hod.). začátek experimentu byl 83 (experimentální skupina) a 88 (kontrolní skupina) dnů. Zvířata byla chována ve stejných uvázaných podmínkách na stejném dvoře. Strava pokusné a kontrolní skupiny byla shodná, s výjimkou použití krmné přísady LEVISEL SC TITAN PLUS do krmné směsi pro pokusnou skupinu v množství 20 g/kus a den. Experiment byl proveden na podzim, aby se vyloučil vliv tepelného stresu na výsledek. Doba trvání experimentu byla 54 dní.

Jako kontrolní měření pro vyhodnocení výsledků experimentu byly hodnoceny změny v úrovni produkce mléka krav pomocí dat ze softwaru pro řízení stáda DairyPlan C21.

Adaptabilita bachorové mikrobioty je klíčovým rysem fyziologie a strategie přežití přežvýkavců. Obecně se uznává, že kdykoli jsou krávy krmeny změnou stravy, trvá 3 týdny nebo déle, než se bachorová mikroflóra plně stabilizuje a přizpůsobí, v závislosti na skupině bakterií, archeí, hub, prvoků a stupni změny stravy. Mnoho studií prokázalo, že přidání živých kvasnic do stravy dojných stád vede ke zvýšení množství rozmanité bachorové mikroflóry, která využívá nadbytečnou kyselinu mléčnou a celulolytické mikroflóry, což zlepšuje rychlost rozkladu vlákniny.

Mikrobiota v bachoru tedy vyžaduje období adaptace na novou stravu s přídavkem živých kvasinek, což v experimentu trvalo asi 4 týdny. Během tohoto období obě skupiny zvířat vykazovaly synchronní výkyvy v produktivitě způsobené vnějšími faktory prostředí. (obr. 1)

Na začátku produkčního experimentu byla užitkovost kontrolní skupiny krav 30,0 kg/kus/den, užitkovost experimentální skupiny 29,3 kg/kus/den. Podle výsledků experimentu bylo dosaženo významného zvýšení produktivity u experimentální skupiny užívající LEVISEL SC TITAN PLUS. Na konci produkčního experimentu tak byla užitkovost kontrolní skupiny krav 30,3 kg/kus/den a experimentální skupiny 33,5 kg/kus/den. Nárůst mléčné užitkovosti od začátku produkčního pokusu v experimentální skupině byl 4,2 kg za den, tedy 12,6 % (obr. 1).

Pro potvrzení vztahu mezi růstem celulolytické mikrobioty a mléčnou užitkovostí krav pod vlivem živých kvasinek byla hodnocena stravitelnost vlákniny v objemových krmivech v bachoru pomocí 2-stupňového fekálního separátoru.

Normou při promývání výkalů je, že množství zbytků na obou sítech je menší než 10 % z celkové hmotnosti vzorku, to znamená, že stravitelnost krmiva by měla být 90 % nebo vyšší. Na začátku pokusu byla stravitelnost krmiva v kontrolní skupině 60,6 %, v pokusné skupině 63,7 %. Po zavedení krmné látky obsahující Saccharomyces cerevisiae do stravy dojnic tedy po 4týdenním období adaptace a růstu celulolytické mikrobioty experimentální skupina vykazovala stabilní zvýšení stravitelnosti krmiva. Do 6. týdne používání živých kvasnic tedy dosáhla stravitelnost vrcholu 88 %, což se projevilo v následném zvýšení mléčné užitkovosti. Pokles úrovně stravitelnosti krmiva na konci produkčního pokusu je způsoben stresem způsobeným plánovaným ošetřením kopyt prováděným u obou skupin. (obr. 2)

Použití krmné přísady LEVISEL SC TITAN PLUS poskytlo u zvířat experimentální skupiny významné zvýšení užitkovosti. Z ekonomického hlediska při tržní ceně mléka 29 rublů činil nárůst zisku na hlavu a den 62,4 rublů. Koeficient návratnosti investic (ROI) odrážející návratnost investic do projektu byl 411 % neboli návratnost 4 rublů z každého investovaného rublu. (obr. 3)

Na základě dat získaných během produkčních zkušeností je produktivita zvířat přímo závislá na složení a množství bachorové mikrobioty, v důsledku toho lze zvýšení produktivity mléka zajistit přidáním živé kultury kvasinek Saccharomyces cerevisiae do stravy jako probiotika. Shrneme-li výsledky experimentu, můžeme konstatovat, že použití krmné přísady LEVISEL SC TITANIUM PLUS, obsahující živé kvasinky Saccharomyces cerevisiae I-1077, v podmínkách produkce mléka v Ruské federaci zvyšuje stravitelnost vlákniny v hlavních krmivech a poskytuje znatelné zvýšení produktivity mléka.

Normy pro krmení krmných kvasnic pro hospodářská zvířata a drůbež (g/zvíře za den)

Normy pro krmení krmných kvasnic pro hospodářská zvířata a drůbež (% hmotnosti krmiva)